Svátek

Svátek má Alois

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

 

Cena a kvalita vody

cena a kvalita vody na Znojemsku

 

W3

 

logo MAS

 

Navigace

Obsah

Znojemsko: 24.3.2015: Had

Had: Znojemsko

pokračování hada

Znojemský týden: 23.3.2015: Vinařství Piálek a Jäger:

vinařství Piálek a Jäger - Znojemský týden

Znojemsko: 17.3.2015: Mateřská škola Nový Šaldorf: "Svatbička"

Znojemsko: 17.3.2015: Mateřská škola Nový Šaldorf:

Znojemský týden: 16.3.2015 Josef Dobrovolný:

Vinařství: Nový Šaldorf :   Josef Dobrovolný

 

Znojemsko 27.1.2015: KOpání písku pro Vídeň:

Kopání písku pro Vídeň  Znojemsko 27.1.2015

Vinařství roku - Znojemský týden 26.1.2015

Vinařství roku 2014 - v kategorii malé vinařství: Vinařství Špalkovi:

Vanařství roku - Vinařství Špalkovi, v kategorii malé vinařství 2014

21.10.2014

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bohumil Suchý: Felixovy výrobky chutnají nejen Švédům

Evropou bez hranic po stopách kocoura Felixe

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Doby, kdy kocour Felix byl v magazínech a konzumech vidět na mnoha druzích zavařované zeleniny a hlavně okurek i na Znojemsku, už dávno uplynuly a pamětníků už příliš mnoho není. Jeho historie ovšem úplně nezanikla, jen se shodou okolností přesunula do Švédska. Za Felixem se na tuto stranu Evropy vypravil i Bohumil Suchý, bývalý šaldorfský starosta, dnes důchodce, který neposedí na jednom místě a na obnově znojemských sladkokyselých okurek zpracovaných tradiční metodou mu záleží, jak sám naznačil. Minulé vyprávění jsme skončili šokem.

Šokem pro vás na cestě za kocourem Felixem bylo Norsko, Dánsko a Švédsko. Proč zrovna tyto země, čím vás tak šokovaly?
Silnicemi a tím, jak se tam na nich jezdí. Víte, já jsem si na nich odpočal. Řidiči, kteří znají provoz na našich silnicích a dálnicích, mě to jistě nebudou věřit, ale je to tak. Najezdil jsem tady kolem pěti tisíc kilometrů a byl jsem doslova vyděšenej.

Z čeho?
Já jezdím maximálně devadesátkou, jezdil jsem tak i po zdejších silnicích. Za půl hodiny mě předjely tak dvě auta. Jev u nás zcela nevídaný a pro mě šokující, protože jen co jsme se vraceli a přejeli na naši stranu hranice, zase se mi roztřepaly kolena z hazardérů, které naši řidiči na silnicích dnes a denně potkávají.

Po několika dnech jste přijeli s ženou do cíle vaší cesty. Hledá se snadno továrna, kde se zpracovává zelenina?
Továrnu jsme našli jen podle toho, že jsme viděli za vysokou zdí několik tisíc palet s velkými barely. Na této továrně nebyl jediný nápis, nenašel jsem tam jedinou reklamu. Přitom odhaduji, že se rozkládá na ploše nejméně 20 hektarů. Továrna je oplocená čtyřmetrovým plotem.

Jak vás přijali? Co říkali na to, že člověk, důchodce až odkudsi ze Znojma přijel zjišťovat něco o nástupci majitele značky Felix?
Na vrátnici jsem nahlásil, odkud jsem a že bych rád mluvil s panem Felixem. Přišla sekretářka ředitele, které jsem ještě jednou vysvětlil cíl mé cesty. Za chvíli si pro mě a moji ženu přišel sám ředitel a u něj v pracovně jsem ho seznámil s historií Felixe, řekl jsem mu o tom, že továrna byla i ve Znojmě a že byla svého času hodně slavná. A že dnes už žádný podobný podnik u nás neexistuje a zeptal jsem se, jestli u nás nechtějí otevřít pobočku.

Co na váš odvážný návrh odvětil ředitel?
Vysvětlili, že továrny mají v okolních zemích v Norsku, Litvě, Finsku a Rakousku a že v Česku jejich firma vyrábí pizzu a rozšiřovat se zatím nehodlají. Ale, že to nevylučují a že mi dají vědět.

Jak jste se domlouvali?
Ředitel hovořil anglicky, já německy a sekretářka nám to překládala. Historie jej zaujala a nevím, jestli ji znal z podání Felixe mladšího. Na toho jsem totiž štěstí neměl, ten byl zrovna na služební cestě.

A továrnu jste viděl?
Celou pochopitelně ne, jen její část. Je tu dodržována velmi přísná hygiena. Musel jsem potvrdit, že nejsem bacilonosič a pak jsem dostal takový bílý skafandr.Viděl jsem jejich výrobu moštů. Představili mi i další výrobky.

Byl jste pro ně zajímavým hostem a oplatí vám návštěvu?
V podstatě jsem byl pro ně připomínkou dávné minulosti. Než jsme se rozloučili, tak mi ředitel slíbil, že až přijede na inspekční návštěvu do jejich rakouské pobočky, tak že si vyšetří čas a přijede se podívat i do Znojma. Jestli svůj slib vyplní, ukáže čas.

Setkáváme se s jejich výrobky i na našem trhu?
Ne. Nikde jsem je, ani v největších řetězcích, neviděl. Je to škoda, protože když jsem viděl kvalitu surovin, zpracování a navíc jejich chuť je jiná, než ta, kterou známe, z našich obchodů. A když jsem viděl ty obrovské lány zeleniny, které se tam pěstují. Je mi líto, že to už u nás není. Přitom i tam se podíl ruční práce snížil a mnoho zvládnou velké stroje.

Když místní obyvatel zasedne u štědrého švédského stolu (smörgasbord), pak si zajisté pochutnává na nakládané zelenině, studených omáčkách nebo kečupu značky Felix. Moc se ovšem neví, že Herbert Felix pocházel z Československa, v roce 1939 emigroval a o pět let později se zúčastnil operace v Normandii. Ve Švédsku pak založil impérium, které nyní ovládá rozhodující segment tamního potravinářského sektoru. Herbert Felix, který zemřel v roce 1973, po sobě zanechal prosperující firmu, sahající do dalších zemí.

Znojemský týden, 47/2008, Kultura, (be)



Svatý Martin se v Modrých sklepech podělil o svůj plášť

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Stovky milovníků vín si i přes nepřízeň počasí našly cestu do Modrých sklepů. Kromě degustace desítky vzorků vín od místních vinařů si připomněly bájný příběh Svatého Martina na bílém koni, který se podělil se žebrákem o svůj plášť, mohly ochutnat voňavou pečenou husu či domácí koláče s různými náplněmi. Krátce se představili i členové spolku Hroznová koza.
„Letošní ročník nebude excelentní jako ten v roce 2005, ale vína budou dobrá. Letos se pozná, kdo je dobrý vinař, protože podzim se k nám vinařům zachoval macešsky. Když mělo pršet nepršelo, když mělo být hodně sluníčka, bylo chladno. Přesto i některá letošní vína budou vynikající,“ potvrdil jeden z hlavních organizátorů a člen Cechu vinařů Nový Šaldorf Sedlešovice Marek Špalek.

Znojemský týden, 46/2008, Kultura, (be)



Evropou bez hranic po stopách kocoura Felixe

Bohumil Suchý: Schengen je víceméně vesnice

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Je to jen několik týdnů, co jsme vám na stránkách Znojemského týdne prozradili, že se Bohumil Suchý se svou ženou vydávají na dalekou cestu za kocourem Felixem, který kdysi dávno patřil k symbolům okurkového Znojma. Dnes už na něj vzpomínají jen pamětníci, přitom tato skoro zapomenutá legenda ještě žije. Ale než se do současného místa jeho působení dostaneme, čeká nás několik zajímavých zastavení. Třeba v Schengenu, který dal jméno Evropě bez hranic.

Auto je připraveno, svačina na cestu nabalena a vy se vydáváte na výlet, který má určitý cíl. Kudy jste se tedy vydali, sotva jste zavřeli vrata vašeho domu?
Hranice jsme překročili v Hnanicích a po rakouských silnicích jsme se vydali směr Německo. Cesta probíhala bez nejmenších zádrhelů a po průjezdu Německem jsme se blížili k Lucembursku. Našim prvním cílem bylo setkání s Karlem Lopraisem, známým závodníkem, který po dlouhá léta miloval pouštní písek a několikrát si z Dakaru přivezl absolutní vítězství a také se starostou města, Schengen.

To je město, podle kterého je nazvána známá smlouva, která nám před nedávnem vlastně zcela otevřela hranice?
Schengen, to je více méně vesnice, tedy alespoň z mého pohledu. Jeho název v českém překladu znamená „pěkné vykročení“ a proto si jej možná politici vybrali i k podepsání všem známé Schengenské dohody. Moje představa o tomto místě byla také úplně jiná. Myslel jsem si, že je to město a ono jsou to spojené dvě vesnice.

Takže vesnice? Každá obec u nás má buď svůj kostel, školu nebo místo, které jí vévodí a na co je pyšná. Co Schnegen. Co tam zaujalo vás?
Pokud mám být upřímný, když nás starosta po své vesnici provedl, ukázal nám všechna zákoutí, nic zvláštního mě tam vlastně nezaujalo. Vesnice, no... (usmál se).

A co lidé, co pan starosta? On už někdy na Znojemsku byl?
Já jsem se s ním poprvé potkal v Ostravě, když jsme s veterány jeli „schengenskou jízdu“, kdy jsme jezdili přes hraniční přechody, a pro televizní kamery jsme ukazovali, jak je jednoduché dnes překročit hranice celé Evropy. Jeden z lucemburských veteránistů pak dorazil i do Znojma. A tady mě mrzí, že bohužel nikdo neměl čas jej na radnici přivítat. Jelo se to loni, a zatímco jinde nás vítali hudbou a starosta nikde nechyběl, Znojmem jsme projeli jakoby inkognito. A pokud jde o schengenského starostu, dostal ode mě pozvání a věřím, že jej někdy využije, protože relativně často jezdí do Vídně a do té to není tak daleko.

Když byste porovnal život Schengenských a Lucemburčanů vůbec s naším, přibližujeme se jejich životní úrovni?
Ono je to na tom západě vidět zatím všude, tedy nepočítám-li Rakousko a Německo. Těmto zemím se už přibližujeme a často je životní úroveň, co se týká bydlení, plných obchodů atd. srovnatelná. Šokem pro mě bylo Norsko, Dánsko a Švédsko.

Co řekl o Schengenu starosta Roger Weber
Pět prvních zemí, které Schengenskou smlouvu měly v červenci 1985 podepsat, považovaly právě Mosellu za vhodný symbol. Řeka sice na některých místech tvoří hranici mezi Lucemburskem a Německem, zároveň ale představuje historicky společnou a důležitou dopravní tepnu. Cosi, co spojuje a ne rozděluje. Z Schengenu se jde do Německa přes most, do Francie jsou to asi dva kilometry. Proto se Schengenská smlouva podepsala na výletní lodi Princezna Marie-Astrid, kotvící na Mosele. Přísně vzato ne tedy na území vesničky Schengen. To ale nemohlo zabránit tomu, aby se právě název téhle obce nestal světoznámým pojmem. A to pomohlo místní ekonomice. Dnes je snad nejznámější vesnicí na světě, kam přijíždějí každý rok zástupy turistů, školních a jiných exkurzí, aby si prohlédly místo, kde k historické události došlo.

Znojemský týden, 46/2008, Týden plus, (be)

 


 


V Šaldorfě se přou o domov pro důchodce

Nový Šaldorf – Sedlešovice: Spor o atypický domov důchodců rozdělil zastupitele a bývalé i současné vedení obce Nový Šaldorf – Sedlešovice.

Malé obecní rodinné domky pro místní důchodce v Novém Šaldorfu nebudou. Tedy pokud tam vůbec kdy měly být. Ani na tom se totiž nemohou shodnout bývalý a současný starosta obce Nový Šaldorf – Sedlešovice.

„Na osm malých rodinných domků pro důchodce jsem měl hotový projekt a zasíťované pozemky. Mělo jít o řadové rodinné domky pětkrát osm metrů s předzahrádkou a malou zahrádkou vzadu. Nové zastupitelstvo pod vedením starosty Sedláka teď ale odsouhlasilo, že právě tyto pozemky prodá soukromníkům. Je to výraz lenosti a absence soucitu s místními důchodci,“ rozhorlil se bývalý starosta Bohumil Suchý.

Ten už měl údajně v Praze slíbenou dotaci sedmi milionů korun na atypický domov důchodců, který by tvořily právě malé samostatné rodinné domky. „Chyba byla, že se projekt neměl jmenovat Řadové rodinné domy pro důchodce, ale Dům s chráněnými byty. Na takový bychom peníze získali. Stačilo tedy projekt přejmenovat. Úředníci to ale odmítli a požadovali znovu územní řízení a další formality. Tím se to oddálilo. Ale teď už je to stejně jedno, když chce vedení obce pozemek prodat,“ doplnil Suchý.

Nový starosta má ale na celou věc jiný názor. „Tak malá parcela je naprosto nevhodná pro stavbu domků určených pro důchodce. Prostor je široký pouze devatenáct metrů. Podle stavitelů, kteří tu již byli, tam podobné domky nelze stavět,“ popsal Sedlák.

Pozemky, podle něj, navíc ani nejsou zasíťované. „Pouze pod silnicí, která tudy vede, je vybudovaná kanalizace a plyn. Dřívější starosta si totiž myslel, že na stavbu je možné získat dotaci. Nevěděl ale, že na tento typ domků to nejde. Musel by to být domek na způsob bytu, ne samostatné přízemní rodinné domky. Pan Suchý vykládal, že dotace je na spadnutí, ale já jsem žádnou neviděl. Nebyla podaná ani žádost,“ uvedl Sedlák.

Obec dělala předběžný průzkum mezi obyvateli, při kterém se sešlo asi třiatřicet žádostí. „Mezi nimi byly žádosti spíše mladých rodin s návrhem odkoupení. Staří si koupi domu nemohou dovolit,“ řekl nynější starosta.

Nad záměrem prodeje pozemku se na posledním zasedání místních zastupitelů strhla ostrá debata. ,,Proč jsi pozemek nekoupil ty, když již byly sepsány smlouvy?“ ptal se třeba starosta Sedlák zastupitele Josefa Juraše.

,,Já jsem ti říkal, co je ti do toho. Když jsem požádal já o pozemek, proč jsi to dal hned do novin, aby mě lidi napadali? První přiběhl pan Suchý a prý proč to chci kupovat, že je to pozemek na domov důchodců,“ obul se naopak do starosty Juraš.

Zastupitelstvo Nového Šaldorfa ale stejně nakonec schválilo oslovení zájemců, kteří si o prodej pozemku požádali. Převod podmínili tím, že na parcele vyroste sedm až osm rodinných domků s obytným přízemím, nanejvýše podkrovím. Při prodeji domů mají být upřednostněni místní zájemci.

Znojemský deník, Autor: Daniel Smola, 24.10.2008

 


 


Edelspitz. Víno jako z roku 1884 

Nový Šaldorf /Sedlešovice: Jen s nožíky, dřevěnými bedýnkami a trakařem se do vinice pustila vinařská rodina Špalkova z Nového Šaldorfu. Hrozny, posbírané na Kraví hoře, se pak do sklepa vezly na voze taženém koňmi, šťávu vymačkal kládový lis z roku 1784. Víno, získané stejně jako v roce 1884, bude nyní zrát v dubových sudech bez jakéhokoliv chemického ošetření.

„Kdysi se mě někdo ptal, jak asi chutnalo víno před sto lety. A já jsem si uvědomil, že to nevím. Takže jsme vymysleli projekt Edelspitz 1884, při kterém vyrábíme víno stejně a se stejnými předměty, jako tehdy. Tedy bez plastu, elektrické energie a předmětů z ropy,“ řekl Marek Špalek.

Víno, vyrobené starodávnou technologií, dostalo název po německém jménu vesnice Nový Šaldorf. „Rok 1884 jsme vybrali proto, že byl ještě před průmyslovou revolucí na našem území, na přelomu století devatenáctého a dvacátého. Navíc to bylo před velkou kalamitou, která postihla většinu vinic v tuzemsku. V roce 1884 dokonce slavil stoleté výročí náš lis,“ doplnil Špalek.

Špalkovi teď budou láhve s netradičním vínem prodávat. „Do pátku si lidé mohli koupit certifikát na láhev Edelspitz 1884 za tři tisíce osm set korun. Od pátku pak bude po šest set dnů cena láhve růst, a to o dvě koruny za den. Vyrobíme asi pět set lahví,“ doplnil Petr Ilgner, další z členů rodiny Špalkovy.

Znojemský deník, Autor: Daniel Smola, 17.10.2008

 


 


Stárek a stárková: Musíme všechny hlídat, aby se neopili

Nový Šaldorf – Sedlešovice: Naučit se dobře tancovat a zazpívat lidové písně není žádný problém pro Terezu Spurnou, ani Petra Číhala. „Je mi teprve šestnáct let a v kroji zavádím už potřetí,“ vypráví mladá stárková.

Letos však oba chodí jako hlavní stárek a stárková. „Já už zavádím od sedmnácti let a letos je to po páté. Dělám to proto, že jsou tu dobří kámoši a je vždycky skvělá nálada,“ říká Číhal.

Stárek přebírá od starosty nové právo. „Kdybych je ztratil, tak je to hodně špatný. Bylo by to takové neplatné posvícení,“ usmívá se Číhal. Terezu Spurnou museli ostatní hodně přemlouvat, aby byla hlavní stárkovou. „Zavádět jsem určitě chtěla, ale ne v kroji hlavní stárkové,“ dodává slečna. Od ostatních se oba liší právě krojem. Stárek má například jiné kalhoty. „Já se ve vyšívané vestičce cítím dost těsně,“ říká stárková.

Jedenáct krojů, ve kterých chasa prochází vesnicí, patří obci a postupně se obnovují. „Loni nás bylo málo, tak zaváděla i jedna slečna se sádrou na noze. Zvládla to celkem v pohodě. Taky nám málem upadl dort, který jsme předávali jako cenu výherci v tombole,“ s úsměvem popisuje Spurná.

Úkolem hlavního stárka je krojované hlídat. „Musím na všechno dávat pozor. Kdyby se něco přihodilo, byla by to moje chyba, protože téměř za všechno zodpovídám. Musím dávat pozor i na to, aby se nikdo neopil,“ popisuje. „Je dobře, že nám letos nepršelo, ale nejvíce se stejně všichni těší na sobotní večerní zábavu,“ sdělují společně.

Posvícení pokračuje i v neděli, kde všichni krojovaní zatančí pod májkou. „Příští rok půjdeme v kroji znovu, ale určitě už ne jako hlavní stárek a stárková,“ společně zakončili povídání.

Znojemský deník, Autor: Sylva Pavlačková, 29.9.2008

 


 


Suchý: Už se těším za Felixem

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Hned dvěma auty, karavanem a se stařičkým veteránem na přívěsu, se vydal v uplynulých dnech za svými cestami Bohumil Suchý. Pro někoho bývalý starosta Nového Šaldorfu – Sedlešovic, pro jiného sběratel tatrovek a jiných veteránů a pro další třeba odpočívající důchodce, vinaře a zahrádkář. Nejde však jen o obyčejný výlet na sever do Švédska, jde i o cestu za znojemskými okurkami a za Felixem.

Vy máte ke znojemské okurce blíž, než by si kdo myslel. Je to tak?
Rozhodně je velká škoda, že Znojmo o „okurkárnu“ přišlo. A ruku na srdce,je to i chyba našich poslanců, senátorů a vedení města. A že to zkrátka dovolili, že už Znojmia ve Znojmě neexistuje. Shodou okolností můj táta byl zakládajícím členem zemědělského obchodně výrobního družstva. V roce 1947 vymysleli název Znojmia a pokládali základní kámen pro výrobnu na Dobšické ulici. Ta už je zlikvidovaná a vždycky, když kolem jedu, tak to moc bolí. Ty drobné pokusy některých lidí o znovuzaložení okurkářské tradice si nemyslím, že povedou k novým základům k nové okurkárně. Mělo by se tak ale stát, nejen kvůli stále ještě přežívající povědomosti mnoha konzumentů, ale třeba také kvůli Felixovi.
A už jsme tam. Odstěhoval se do Švédska a vy se letos v rámci svých cest tak trochu vydáváte za ním. Má to však svůj začátek?
Stalo se to před dvěma třemi lety, kdy jsem v kempu viděl zaparkované švédské auto. Tak jsem šel za tou posádkou a němčinou jsem se zeptal, jestli nemají zájem poznat historii města Znojma. Naložil jsem je do jednoho z mých veteránů a povozil po centru Znojma. Všechno jsem jim ukázal a závěrem jsem je vzal na místo, kde skončila znojemská „okurkárna“, záměrně, protože jsem věděl, že poslední velký předválečný okurkář Felix se odstěhoval do Švédska. A že mě to mrzí a jestli tuhle značku znají a jestli ví, že první okurky do plechu právě vymyslel Felix, že je exportoval do Ameriky a že název toho výrobku je podle jeho kocoura…nic z toho neznali, ale zaujalo je to.
Příběh má ale pokračování?
Požádal jsem je, jestli by mě nemohli sehnat nějaké informace o známém okurkáři ze Znojma a o Felixovi vůbec. Za rok, přijíždím domů a před naším domem opět stojí švédské auto. Moji noví přátelé opět přijeli k nám na dovolenou a přivezli s sebou stohy materiálů o švédském konzervářství, o továrně Felix, o výrobě výborných okurek, kečupu a další zeleniny, má pět továren…zkrátka velmi mnoho informací.. a to není vše, ještě navíc mi zařídili i možnost všechny tyto provozovny navštívit a pohovořit si dokonce i se synem Felixe, a tak se jdu podívat, jak tam rodina znojemského okurkáře pokračuje a třeba ho dotáhnu podívat se sem do Znojma a třeba ho přesvědčím o tom, že je potřeba tu tady pošlapanou tradici nějak zvednout z prachu (usmál se).
To by bylo jako v pohádce…..Vaše rodina byla u základů znojemské okurky a i vy jste měl ještě v nedávné minulosti nápad, jak zachránit znojemskou okurku. O tom se moc nemluví a mnozí o tom ani neví…
Já jsem ještě někdy v roce 2006 na schůzi starostů vyzval všechny starosty, že ji společně za těch 80 milionů koupíme a obnovíme. Že by v ní měla každá obec svůj malý podíl a že by jistě tento provoz zaměstnal velmi mnoho lidí v jejich vesnicích či ve městě. Ozvalo se mi jen pět starostů a dva předsedové družstva, což bylo pochopitelně velmi málo. Nakonec to dopadlo, jak to dopadlo.
Na co se těšíte nejvíc?
Na všechno, na továrny, na výrobu, na lidi, na zajímavosti spojené s okurkami, zeleninou a ovocem vůbec. A pokud bude zájem, rád se po návratu z cest o své zážitky podělím.

Znojemský týden, 34/2008, Týden plus, (be)

 


 


Modré sklepy povede Antonín Koníček

Nový Šaldorf – Sedlešovice: Nového sklepmistra má od pondělí třetí největší vinařství na Znojemsku - Modrý sklep v Novém Šaldorfě. Stal se jím Antonín Koníček, dosavadní hlavní technolog Modrého sklepa. Sklep i s vlastními vinicemi na Kraví hoře či na Načeratickém kopci spadá pod místní Agrodružstvo.

Vinařství Modrý sklep vedl třicet let Stanislav Zábojník, který v květnu odešel do důchodu. Nový sklepmistr žádné výraznější změny ve způsobu výroby vína nechystá. „Spíš bych se chtěl zaměřit na propagaci našeho vinařství, větší informovanost o něm a rád bych také zahájil cyklus pravidelných ochutnávek našich vín,“ řekl Koníček.

Antonín Koníček pracuje v Modrém sklepě již šestnáctý rok, předtím dělal rok v Templářských sklepích. Vystudovanou má vinařskou školu ve Valticích a zemědělskou fakultu v Lednici.

Modrý sklep ročně vyrobí okolo dvou set padesáti tisíc litrů vína, je tak třetím největším vinařstvím na Znojemsku po šatovském Znovínu a Vinných sklepích Lechovice. Vlajkovou lodí šaldorfských vinařů je odrůda Sauvignon, se kterou pravidelně získávají ocenění na nejprestižnějších českých i mezinárodních výstavách. Mezi jinými jsou držiteli titulů Šampion Valtických vinných trhů, Grand prix Vinex, Šampion výstav Víno a destiláty či Sauvignon Forum.

Znojemský deník, Autor: Daniel Smola, 3.6.2008

 


 


Mezi Znojmem a Šatovem se zastaví provoz vlaků

Region: Osmnáct měsíců nebudou mezi Znojmem a Šatovem jezdit vlaky. Po tuto dobu je nahradí autobusy. To je cena za modernizaci. Až se ale po kolejích začne znovu jezdit, trať bude úplně jiná. S novým svrškem, vyměněným mostem přes Dyji a elektrickou trolejí. Také kolejiště nádraží ve Znojmě bude nové.

„Výluku cestující ucítí poprvé 14. 6., kdy začneme jezdit mezi Znojmem a Šatovem autobusy. Ta výluka bude trvat do 30. listopadu příštího roku, takže prakticky rok a půl. Je to dlouhá výluka, během níž se uskuteční nejen elektrifikace, ale i kompletní přestavba uzlu Znojmo včetně vybudování nových nástupišť. Budou bez podchodů, takže cestující se nemusí obávat chůze po schodech,“ vysvětlil ředitel Krajského centra osobní dopravy v Brně Pavel Karšulin.

Během přestavby tratě by podle něj mohla vyrůst také jedna nová zastávka u Nového Šaldorfa, o kterou společně usiluje tato obec i město Znojmo. V pátek proběhlo v Novém Šaldorfě - Sedlešovicích jednání právě na toto téma. „Zatím nejsme v časovém presu. Pokud budou dodrženy termíny, které jsme si stanovili, mělo by se to stihnout,“ dodal ředitel.
Nová zastávka má vzniknout v místech, kde ještě před několika lety křížila trať stará silnice na Havraníky a má sloužit místním, lidem z okolních obcí i turistům. „Máme jedenáct set obyvatel a místní občané si stěžují na špatné dopravní napojení autobusy. Poslední do Znojma jede třeba kolem šesté hodiny. Vlaky mezi Retzem a Znojmem jezdí častěji než městská doprava,“ vysvětlil starosta Nového Šaldorfa – Sedlešovic Jaroslav Sedlák. Ale také o jízdu opačným směrem je podle něj zájem. „U našich obyvatel se objevuje potřeba jezdit i do Retzu. Jsou tam třeba dvě střední školy, kam jen od nás jezdí devět studentů. Zastávka ale bude blízko i dalším obcím. Z Konic je to necelý kilometr, z Popic asi kilometr a půl. Věřím tomu, že zastávku mohou využívat i občané Havraníků,“ dodal starosta.

Zastávka by se měla stavět souběžně s elektrifikací trati. V provozu by tedy měla být od prosince příštího roku, kdy vstoupí v platnost nový grafikon. Zatím je otázka, jaké ponese jméno. Nejpravděpodobnější variantou je Znojmo, Nový Šaldorf. Objevily se ale i jiné návrhy. Třeba Nový Šaldorf, sklepy nebo Podyjí. Posledně jmenovaný návrh by měl odkazovat na blízkost národního parku, který zatím ve své východní oblasti nemá žádnou viditelnou vstupní bránu.

Podle informací z generálního ředitelství Českých drah jsou nové zastávky velkou výjimkou. Kromě rekonstrukcí těch starých zejména na železničních koridorech se jich příliš nestaví. V průměru tak jedna ročně. Znojmu by přitom mohla přibýt zanedlouho kromě Nového Šaldorfa i další. „Předpokládáme, že s rozvojem Integrovaného dopravního systému bude v úseku Šumná – Znojmo přenesena jeho osa na železnici. V souvislosti s tím bychom chtěli vybudovat na této trati železniční zastávku, která má zatím pracovní název Znojmo, Přímětice. Ta by měla sloužit od roku 2010 a mohli by ji využívat například i lidé mířící do Nové nemocnice,“ nastínil Pavel Karšulin.

Novou zastávku chystají i na rakouské straně. Už letos by měla začít fungovat mezi Retzem a Šatovem v Unterretzbachu.

Znojemský týden, 23/2008, Aktuálně, (chaf)



Michelinská restaurace Allegro podává vína ze znojemské Dobré vinice

Mít v prostorách pískovcového vinného sklepa s klasickými sudy radiátory ústředního topení, které zvyšují teplotu po celý rok, vypadá z hlediska běžného vinaře jako špatný vtip stejně jako udržovat víno po tři roky na kvasnicích či před lisováním nepomlet hrozny. Ovšem majitel Dobré Vinice Petr Nejedlík ví své. A že tyto metody nejsou zase tak scestné, dokazuje nezpochybnitelný fakt. Jako jeden z mála vinařů z České republiky byl vybrán, aby dodával šestici svých vín do restaurace Allegro, která jako první a zatím jediná ve východní Evropě získala prestižní michelinskou hvězdu.

Dobrá vinice se specializuje na výrobu vysoce jakostních vín ve svých produkčních sklepech ve Velkých Bílovicích a v Novém Šaldorfě. Vlastní 12 hektarů vinic, které doplňuje dalších šest od smluvních partnerů. Ošetření vinic je ekologické, potřebné postřiky jsou na bázi kopřiv a přesličky, hnojiva se nepoužívají průmyslová, ale stájová. Výtěžnost keřů révy je nekompromisně redukovaná pod 60 metráků z hektaru.

„Zralost hroznů není určena pouze obsahem cukrů, ale skutečným vyzráním všech složek hroznu - cukernatostí, obsahem a složením kyselin, zralostí taninů a buketních složek,“ tvrdí Petr Nejedlík.

Hrozny jsou lisovány vcelku včetně slupek velice šetrně, výlisnost je omezena jen na 60%. Do moštu nejsou přidávány žádné kvasinky, vína kvasí a zrají v převážně nových dubových sudech, kde je biologicky odbourána kyselina jablečná. Vína nejsou vůbec filtrována nebo jen velmi šetrně a obsahují pouze nezbytně malé množství síry.

Velký důraz na kvalitu však znamená méně vína, jehož cena je pak samozřejmě vyšší než při nějaké masové produkci.

„Ročně vyrobíme maximálně 50 000 lahví vína, a pokud není právě příznivý rok, pak ještě výrazně méně. Loni to bylo například jen 28 000 lahví,“ říká majitel Petr Nejedlík.

A jaká vína můžeme ochutnat z Dobré vinice, pokud bychom náhodou zavítali do proslavené restaurace? Je to Sauvignon 2006, Chardonay, Ryzlink rýnský a Tramín ročníku 2005, couveé Pinot - Chardonay, a posledním vínem, které ještě čeká na schválení, je couvée Blanc de Blanc.

„Z couvée nazvané Velké Dobré Bílé, Premium 2002 vyšlechtěné ve vinařství Dobrá Vinice, kvašené ve dřevě jsem byl úplně unesen - tak mi připomínalo Chablis Premier Cru Raveneau,“ tvrdí na adresu tvůrce vína Oliver Poussier, mistr světa sommelier 2000. 

Není divu, vína pocházející z Dobré Vinice jsou skutečnou špičkou, která obstojí v té nejnáročnější konkurenci.

Znojemsko.cz, 23.04.2008, Jiří Eisenbruk



Dyje v Oblekovicích bude bez nánosů

Znojmo - Oblekovice: Úsilí znojemské radnice o to, aby Povodí Moravy pročistilo koryto řeky Dyje v problematickém úseku v Oblekovicích, došlo naplnění. Nánosy při pravém břehu řeky Dyje od mostu až k jezu, v délce asi 250 metrů čistí bagr.
Usazeniny se po povodních v roce 2002 a 2006 zvětšily tak, že při nízkých průtocích vystupují nad hladinu. „Lžíce stroje odstraňuje nánosy z hloubky jednoho metru pod minimální hladinu, která je určena korunou oblekovického jezu. Předpokládáme, že práce, které jsme začali asi před čtrnácti dny, dokončíme kolem dvacátého března,“ uvedl ředitel závodu Dyje Povodí Moravy Radim Světlík. Vytěžené usazeniny jsou většinou písky, a tak je využije obec Nový Šaldorf a firma VHS plus ke stavebním účelům.

Znojemský týden, 10/2008, Aktuálně, (jm)



V Sedlešovicích chutnali i vína z Hradiště

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Jako každý rok uspořádali si i letos v sobotu 23. února vinaři z Nového Šaldorfu a Sedlešovic hodnocení vín dohromady s ochutnáním – koštem pro ostatní.
Posílili je kolegové z Hradiště a zahrádkáři z Kraví horyúdolí Dyje. K posouzení měli 140 vzorků, takže bylo z čeho vybírat. Vždyť vína z Kraví hory patří k těm nejlepším. Na organizaci se podílelo nezištně více dobrovolníků v čele s Janem Remetou a Jaroslavem Sedlákem. Je to spíše intimní záležitost místních, kdy se mohou v klidu a pohodě při dobrém vínku podělit nejenom o své zážitky spojené s vínem.

Znojemský týden, 9/2008, Kultura, (zd)



Vinex 2008: nejlepší vína umí na Znojemsku

Znojemsko: Nikdo v tuzemsku neumí tak výtečná vína, jako vinaři ze Znojemska. Z patnáctého ročníku nejprestižnější výstavy vín v zemi, brněnského Vinexu, si totiž z pěti hlavních ocenění odvezou hned tři.nádavkem ještě titul nejvyšší – Šampiona výstavy. Nikdo jiný z celé České republiky si žádnou cenu pro vítěze mezi bílými víny neodveze.

Na letošní Vinex dorazilo přes tři sta šedesát vzorků vín, slavnostní vyhlášení těch nejlepších chystají pořadatelé na pátého března. O diplomy pro nejúspěšnější bílá vína se letos podělí pouze dva největší výrobci vín na Znojemsku – Vinné sklepy Lechovice a šatovský Znovín Znojmo. Ten navíc získá titul Šampiona i pro absolutního vítěze výstavy.

Mezi nejlepšími výrobci se ještě s druhým místem prosadilo i Agrodružstvo Nový Šaldorf. Znovín Znojmo dostane cenu pro celkového vítěze Vinexu již podruhé. Poprvé se mu to povedlo v roce 2002. „Těší mě, že vyhrávají bílá aromatická vína. Je to dáno jak pečlivou výrobou vína, tak i polohou, na které hrozny zrají. Znojemsko leží na rozhraní Českého masívu a Karpat, což vínům dává jejich specifickou chuť,“ řekl ředitel Znovínu Znojmo Pavel Vajčner.

Podle něj má vítězství v nejprestižnější tuzemské soutěži význam pro renomé firmy i její obchodní úspěch. „Zákazníci pak lépe hodnotí nejen konkrétní vítězné víno, ale i další produkty firmy. V našem případě ceny vítězných vín nezvyšujeme,“ sdělil Vajčner. Dvoudecilitrová láhev letošního Šampiona Vinexu tak stále vyjde na tři sta deset korun. Právě loňský a předloňský rok byly podle Vajčnera ve vinařské historii výjimečné. „V roce 2006 jsme dosáhli enormně vysokých cukernatostí, v loňském roce jsme pak zase vykoupili největší objem hroznů v patnáctileté historii firmy. Velmi příznivé podmínky byly především pro odrůdy Sauvignon, Rýnský ryzlinkTramín červený.

Díky nadprůměrné sklizni nám stouply oproti roku předchozímu o osm procent tržby,“ doplnil Vajčner. „Úspěch našeho Ryzlinku vlašského jsme trochu čekali. Uspělo už totiž v Anglii, Německu, v tuzemském Salonu vín i soutěži TOP 77. Hrozny uzrály ve viniční trati Stará hora, sklizeň byla redukovaná, cukernatost měly přes dvaadvacet a půl stupně normovaného moštoměru,“ uvedla Blanka Stašková z obchodního oddělení Vinných sklepů Lechovice.

Odborníci ale sledují i jiný významný trend. „Před pár lety bylo na Znojemsku padesát procent vinohradů osázených modrými a červenými odrůdami vín, nyní je to už jen třicet procent. O červená vína z Moravy klesá zájem. Jakoby si lidé řekli, že budou pít bílá vína z Moravy a červená ze zahraničí,“ domnívá se vinařský odborník Jaromír Čepička. Kromě bílých vín, kde vítězila pouze ta ze Znojemska, hodnotili porotci i další kategorie. Z růžových vín jim nejvíce chutnala Frankovka, pozdní sběr od firmy Mega Production Brno, z červených pak Cuvée Modrý Portugal a Frankovka od krumvířského Vinařství Josef Valihrach. V šumivých vínech bodoval pouze Bohemia Sekt Starý Plzenec.

Znojemský deník, Autor: Daniel Smola, 20.2.2008



V Autosalónu Libora Suchého představili nové vozy

All-road Seat Altea Freetrack a nová Škoda Fabia Combi vyrazily do boje o své příznivce s řadou trumfů
Nový Šaldorf - Sedlešovice: V autosalónu Libora Suchého se minulý týden konaly dvě premiéry. Veřejnosti se představil Seat Altea Freetrack a Nová Škoda Fabia Combi. Altea Freetrack je prvním all-roadem (víceúčelové vozidlo splňující požadavky na pracovní a soukromé účely) značky Seat. Nebojí se prašných ani kamenitých cest, zimního horského terénu, je to dostatečně silné a robustní vozidlo, vhodné na stav našich silnic.
Pro tento model vozu se stala základem rodinná Altea XL, konstruktéři však přišli s řadou změn. Impozantně působí a vzhled vozu umocňují ochranné plastové díly. Úpravy poskytují vozu Altea Freetrack nezpochybnitelný charakter pravého 4x4, zatímco hliníkové světlomety mu dodávají na eleganci.
Nová Fabia Combi na první pohled upoutá svými dynamickými liniemi a citlivě zakomponovanými detaily, které dotvářejí elegantní vzhled nové generace jednoho z nejoblíbenějších modelů Škoda. Vpředu upoutají výrazné světlomety a trojrozměrně provedená maska chladiče. Vedle svěžího designu, který navazuje na model hatchback, nabízí nový model také řadu praktických a komfortních prvků. Mezi jeho silné stránky patří především prostor pro cestující na zadních sedadlech, větší zavazadlový prostor (480 l/1460 l), množství odkládacích schránek, kvalitní materiály v interiéru nebo roleta pro zakrytí zavazadlového prostoru. Kromě pohodlí cestujících bylo při vývoji dbáno i na bezpečnost posádky. Součástí standardní výbavy základní verze jsou mimo jiné čtyři airbagy (čelní airbagy řidiče a spolujezdce a boční airbagy), ABS s brzdovým asistentem a systémem regulace brzdného momentu motoru, elektrohydraulický posilovač řízení nebo dělená zadní sedadla. Velikost prostoru pro cestující dělá z nové Fabie Combi jeden z nejlepších automobilů ve své třídě a zejména rozměry zadní části vozu jsou přímo velkorysé. Za atraktivní vzhled vděčí interiér ve dvoubarevném provedení také skvělému výběru kvalitních materiálů a perfektnímu zpracování.
Nová Škoda Fabia combi je ideálním rodinným vozem, uspokojí ale i podnikatele. S nabídkou vysokého komfortu, jedinečné prostornosti a tvarově propracovaných řešení určuje nové hodnoty pro tuto třídu vozů.

Znojemský týden, 6/2008, Týden plus



Sedlešovické Jam Session bude v půlce února

Znojmo, Nový Šaldorf - Sedlešovice: Znojemská kapela B-Jam, hodonínský The Band a další kapely vystoupí na prvním Jam Session, který chystají organizátoři na třináctého února.

 „Je to první ročník, i když podobnou akci budeme pořádat už podruhé,“ řekl jeden z organizátorů a člen kapely B-Jam Roman Havlík. Jejich první akce měla být posledním koncertem jejich kapely a původně chtěli hrát jen pro známé.

„Chtěli jsme s kapelou skončit a udělali jsme rozlučkový koncert. Řekli jsme to pár známým. Ani jsme nevěšeli plakáty. Nakonec bylo narváno, a tak jsme se rozhodli, že koncerty budeme pořádat pravidelně,“ vysvětlil Havlík. Akce by měla začít třináctého února v sedm hodin večer. Všichni zájemci jsou zvaní do restaurace v Sedlešovicích.

Znojemský deník, Monika Choděrová, 1.2.2008



Pět vín ze Znovínu mezi stovkou nejlepších

Znovín Znojmo se na prestižní vinařské soutěži Salon vín 2008 v žádném případě neztratil. Je mezi 42 vinařskými tuzemskými firmami, které v silné konkurenci uspěly. Mezi stovkou vín, které Salon vín 2008 nabízí, jich má pět: dva Sauvignony ročníku 2005 - výběr z hroznů z viničních tratí U Hájku a Kamenný vrch, ledový Ryzlink rýnský 2005 (U Tří dubů), Tramín 2005 - výběr z hroznů (Kacperky) a Rulandské bílé 2006 - výběr z hroznů (Skalka).

Degustátoři, kteří prováděli výběr, neměli lehký úkol - z 335 vzorků z 83 vinařství museli vybrat rovnou stovku. Znovín se závěrečného klání účastnil osmi vzorky, z nichž bylo vybráno pět. Původně však měl právo soutěžit s 16 víny. „Bohužel některých vín zbylo již velmi málo lahví, nebo dokonce žádné,“ lituje ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Do Salonu vín totiž musí vinařství dodat 500 lahví vyhodnoceného vína. Jestliže z osmi vzorků uspělo pět, pak je možné, že z šestnácti to mohlo ještě víc. „Pět vzorků na Salonu vín však považuji za rozumný počet. Jsme spokojeni. Nebylo by dobré, aby zde některá firma měla mnoho vín na úkor ostatních,“ tvrdí Vajčner. Úspěch a účast na Salonu vín nepřináší Znovínu výrazný ekonomický efekt. „Tato vína bychom v naší síti prodali bez problému. Jedná se však o prestiž a propagaci firmy. Lidé si všímají, jaká vína byla ohodnocena, a pak je také požadují v našich prodejnách,“ konstatoval Vajčner.

Vedle Znovínu Znojmo uspěly ze Znojemské vinařské podoblasti ještě Vinné sklepy Lechovice, Vinařství WaldbergVinařství rodiny Špalkovy, které mají na Salonu vín ve Valticích po jednom vzorku.

Znojemsko.cz, 30.01.2008, Jiří Eisenbruk



Turistický vláček vyjede v květnu

Znojmo, Nový Šaldorf - Sedlešovice: Sezonní provoz turistického vláčku ve Znojmě schválili městští radní. Kolový vláček bude obyvatele a návštěvníky vozit po obvyklé trase od prvního května do pátého října.  

„Jízdné i trasa zůstávají stejné jako v uplynulém roce,“ sdělila mluvčí radnice Denisa Šipošová. Město loni vypsalo i výběrové řízení na provozovatele vinařského vláčku, odezvu ale nenašlo. „Provozovatele jsme zatím nenašli, ale k myšlence se chystáme vrátit. Zvolíme jiný přístup. Nejprve budeme jednat se šaldorfskými vinaři a znojemskými vinotékami,“ uvedl starosta města Petr Nezveda. Zda vyjede druhý vláček už letos není ovšem jisté. „Byli bychom rádi, ale slibovat to nechci. Nejprve musíme dosáhnout dohod s vinaři, potom najít provozovatele,“ dodal starosta.

Od zámku k přehradě vozil v letní sezoně další vláček také výletníky ve Vranově nad Dyjí. „O letošním provozu jsme ještě nejednali, ale opět uděláme vše proto, aby vláček jezdil i v letošní turistické sezoně,“ sdělil starosta Vranova Lubomír Vedra.

Znojemský deník, 23.1.2008, Martin Moštěk



Víno odpočaté na slámě sládne

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Medově nasládlý mok s chutí ovoce a vůní po suchých stéblech, nezaměnitelné slámové víno, ještě zraje na půdě sklepa Antonína Nápravy. „Hrozny Ryzlinku rýnskéhoTramínu jsme položili na slámu, kde se suší tři až čtyři měsíce, už v říjnu. Pravidelně je s ženou kontrolujeme, přebíráme tak, aby nakonec zůstalo pěkně vysušené ovoce velikosti velkých rozinek. Teplá zima ale sušení nesvědčí, přivítali bychom větší mrazy. Výroba vína je pak stejná jako běžných hroznů, samozřejmě, že šťávy se vylisuje mnohem méně,“ popsal vinař.
Množství proto odpovídá i cena, třetinková láhev slámového vína se počítá na stokoruny. Mezi fajnšmekry je přesto o ně zájem. Nápravovi se do výroby slámového vína pustili už podruhé. Z první předloňské sklizně vytěžili sto litrů šťávy. Vloni uložili na půdu 400 kilogramů hroznů a tento rok počítají přibližně se stejným objemem. Pokud vše půjde dobře, víno uzraje počátkem jara. Převážnou část své produkce dodají na trh před vánocemi, odborníky ceněné slámové víno je vítaným dárkem. Kromě nich v okolí Znojma tento druh vína vyrábějí velké vinařské podniky, Znovín Znojmo a Vinné sklepy Lechovice. Tam pro ně používají veltlínské zelené.
„Než se na stůl spotřebitele dostane lahvička naplněná zlatavým a mimořádně sladkým slámovým vínem, proteče mnoho vody v pověstném potoce. Dvacet metrických centů, které jsme stříhali někdy koncem října, a už v té chvíli mělo cukernatost kolem dvaadvaceti stupňů a dostatek kyselin slibuje, že si zase milovníci vinných specialit přijdou na své,“ potvrdil vinařský odborník z Vinných sklepů v Lechovicích Roman Staněk. Jak doplnil, na tato vína se vybírají jen ty nejzdravější hrozny. Pokládají se do beden vystlaných měkkou textilií a převáží se do určených prostor. Šikovné ruce sběračů je pak rozvěsí na dráty v půdním prostoru jedné z budov v Boroticích. Vzduch, někdy mrazivý, jindy teplejší, mění zlatavé kuličky v rozinky. „Z jednoho sta kilogramů vyschlých hroznů vína se vylisuje mezi pěti až dvaceti litry šťávy. Ta se pak zpracuje. Asi po roce a půl je hotové vínko, které prošlo rukama hned několika vinařských odborníků, stáčeno do dvoudecilitrových lahví a nabízí se gurmetům. Nejen v Česku. Není určeno k běžnému pití, ale především se doporučuje jako sladká tečka za dezertem.

Znojemský týden, 4/2008, Týden plus, (jm, be)



Hotaři: pátá sezona Hroznové kozy

Spolek pokračuje v obnově vinařských tradic, začátek roku patří koledování. Na řadu přijde web a kniha.   

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Že se ze stolní společnosti či party inteligentních recesistů stane do pěti let pevná součást znojemského kulturního kalendáře, nepředpokládali ani někteří zakládající členové Spolku přátel Hroznové kozy.

Zapomenutá vinařská tradice, obnovená členy spolku, sice zatím nemá u široké veřejnosti takový zvuk jako třeba Krakonoš v Krkonoších, ale zejména mezi vinaři už své místo našla. Znovu tomu pomohlo i na čtyřicet členů spolku, kteří v mrazivém sobotním dopoledni obcházeli sklepy v Novém Šaldorfě s hotařskou koledou.

„Akce spolku jsem už několikrát viděl, letos poprvé přišli na koledu i do mého sklepa. Pozval jsme je, protože tradice se mi líbí a myslím, že by se měla dodržovat,“ řekl jeden z šaldorfských vinařů Ladislav Bajcar. Návštěva členů spolku se mu velmi líbila. „Rád je uvítám i napřesrok,“ dodal.

Od sklípku ke sklípku procházelo procesí hotařů, strážců vinic, muzikantů a venkovských strýců a tet oblečených v náležitých kostýmech. „Z akcí, které děláme, má hotařská koleda asi nejblíž k původní tradici, už kvůli tomu mrazu. Těší mě, že se znovu ujímá a rád se účastním. Když jsme spolek zakládali, předpokládal jsem, že to bude spíš jen stolní společnost, která se bude scházet a povídat si. Věci se pak chopili správní lidé a činnost nabrala překvapivé tempo a rozsah,“ hodnotil sběratel regionálních pověstí Jiří Svoboda.

Pro jeho činnost mu spolek přiřkl položertovný titul Otec zakladatel. Ke koledě napsal i text písničky, kterou hotaři zpívali u každého sklepa.
„Sám zpívat neumím, takže se účastním jen jako divák,“ poznamenal Svoboda, který doufá, že se obnovená tradice dál rozšíří.

„Je to náš sen. Texty a zvyky jsou sebrané a vydané. Kdo má zájem a nebude to kazit, může je využít. Určité snahy jsou ve Vrbovci, zájem svého času měli i v Lechovicích. Věřím, že se tradice znovu rozšíří,“ podotkl Svoboda.

Podle Zdeňka Čižmáře se už tradice Hroznové kozy dostala do povědomí vinařů i širší veřejnosti.
„V mnoha sklepech už dnes najdou návštěvníci naše věnce nebo Hroznovou kozu v různých podobách. Naše hlavní akce, hotařská koleda v zimě, vynášení kozy na jaře i podzimní zarážení hory, se už staly pevnou součástí kulturního kalendáře. Jezdí na ně pravidelně hosté například ze střední Moravy i z Čech,“ uvedl Čižmář.

Jak dodal, plány na další rozvoj členové spolku mají, ale chtějí je naplňovat postupně. „Nejprve musíme dotáhnout rozpracované věci, zaměřujeme se také na vylepšování našich hlavních akcí. Ještě v lednu chceme spustit internetové stránky, zřejmě v březnu představíme sbírku poezie Josefa Bergmanna přebásněnou Jiřím Svobodou a doplněnou o zajímavé ilustrace,“ naznačil nejbližší cíle Čižmář.

Mezi dlouhodobější plány spolku patří podle jeho slov zbudování vyhlídky či rozhledny mezi vinicemi.

Znojemský deník, 7.1.2008, Martin Moštěk

 


 


V Modrých sklepích koledovali hotaři

Nový Šaldorf - Sedlešovice: „Slyšte, slyšte, vážení a milí přátelé, všichni, kteří máte v úctě výsledky perné práce na vinicích, přátelé Hroznové kozy a vůbec všichni ostatní. Na požádání a z pověření pana perkmajstra viničních hor šaldorfských, konických, šatovských, sedlešovických, načeratických, znojemských, oblekovických a dalších vás srdečně vítám. Scházíme se dnes, abychom uzavřeli celý uplynulý rok, kdy jsme společně a radostně byli nápomocni ochránkyni vinné révy Hroznové koze a její družině. Od jara uplynulého roku až do dne dnešního se nám zajisté mnohé podařilo. Proto dnešní hotařská koleda budiž důstojným završením našeho snažení. Nezapomeňme nikdy, co tvrdé práce je ukryto v té šťávě šťáv. Ochutnejme dnes při koledě mladé víno a važme si vína starého. A nezapomeňte - kam teče voda, o to se nestarejte. To nechme na starost šejdířům a pobudům. A proto páni hotaři pilně koledujte, dobrého truňku všude okoštujte, abyste i v dalších letech dostatek sil k ohlídání vinohradů před poberty, lapky a šejdíři všelikými měli. Tož vzhůru na koledu,“ zvolal jeden z vážených členů Spolku Hroznové kozy Petr Žák a zabušil na dveře sklepa Velebových. „Milý pane vinaři, přišli jsou k vám hotaři. Nic se jich neptejte a vína nalejte. Každý z nich vám potom rád, ohlídá váš vinohrad. Viktore Velebo, že máš dobré dobře víme, a proto je velebíme. Milé je i nezbedné, a přece zas velebné. I když ho vypijeme dosti, na úkor své velebnosti, a pak nenajdeme byt, nepřestanem velebit. Tvoje víno nej nej nej, konec chvály nalévej. Napřed ale na ledu, zapějme všem koledu,“ přednesl svoji řeč před vstupem do sklepa Zdeněk Čižmář.

„Nad Betlémem hvězda září, s koledou jdou hotaři...,“ začali notovat všichni přítomní za doprovodu houslí, basy a klarinetu hudebníků z Cimbálové muziky Antonína Stehlíka. Slova hotařské koledy jsou z dílny Jiřího Svobody a autory hudby je Karel Bula a Jiří Ludvík jí dal ten pravý ráz.

Vinař Viktor Veleba po skončení koledy začal hned koledníkům nalévat dobrého vínka. Hotaři odměnili vinaře ozdobeným slaměným věncem s keramickou plaketou a fotografií z jedné z minulých koled a vyrazili k dalšímu sklepu.

Hotařská koleda je první akcí Spolku Hroznové kozy v letošním roce. Konala se již potřetí. „Jde o tradici odvozenou ze starých zvyků, které se zde dříve dodržovaly, nicméně její náplň a struktura je zcela nová. Vymyslel ji Jiří Svoboda a postupně ji každou rok přikrášlujeme něčím novým,“ uvedl prezident spolku Zdeněk Čižmář. Jedná se o komornější akci, ke které se ale mohou připojit i další lidi. Akce se účastnili členové z Břeclavi a dokonce přijeli i zvědavci z Velké nad Veličkou a Brna.

Letos chodili s hotaři i tři králové, protože se koleda konala den před 6. lednem.

První rok navštívili členové Spolku hroznové kozy šest sklepů, loni jich bylo již čtrnáct, ovšem tento počet byl příliš velký a těžko se vše zvládalo. „Chodit od rána do večera po sklepech a stále něco popíjet je velmi náročná záležitost. Po těchto zkušenostech letos navštívíme 11 sklepů, což je dostatečný počet. Není divu, že s koledou končili koledníci po pozdním odpoledni.

Znojemsko.cz, 07.01.2008, Jiří Eisenbruk

 


 


Primáš chce obnovit lidový kroj

Znojmo: Zvláštní propletenec zvyků, obyčejů, nářečí i písniček tvoří Znojemsko. Kraj kde dříve žili Češi a Němci, kam se po druhé světové válce přistěhovali lidé snad ze všech koutů Moravy. Tak představil náš region minulý týden v knihovně na přednášce spojené s vystoupením cimbálové muziky Antonína Stehlíka její primáš Jiří Ludvík. „Typickou vesnicí je Nový Šaldorf kde se proplétají vlivy z Valašska a Třebíčska. V Banticích se zase udržel na Mikuláše drsný zvyk z Valašska, muži se převlekají za čerty a každou ženu, která je ten večer venku, háží do potoka,“ popsal Ludvík.
Kopaničáři z východní části Moravy, ze Strání, z Hrozenkova, kteří na Znojemsko jezdili jako dřevorubci a lesní dělníci, z nichž někteří se tu usadili, zde zanechali také stopu. Nezanedbatelný je vliv osadníků z Kyjovska, Uherskohradišťska, Strážnicka, sousedního Podluží a Horácka. „Každá národopisná oblast má své lidové písně, přesto jsou to právě muzikanti, většinou primášové cimbálových muzik, kteří je citlivě upravují. Uherské Hradiště má Jiřího Pavlicu, Strážnice Slávka Volavého, Břeclav Fanoše Mikuleckého, Horňácko Martina Hrbáče. Například zlidovělou písničku Vínečko bílé složil Mikulecký,“ popsal Ludvík. Doplnil, že nejvypracovanější je hudba uměleckých folklórních souborů jako Broln, Technik, Ondráš, které už nečerpají z tradic Moravy ale často spojují různé vlivy, jako keltskou harmonii či japonské a africké rytmy. Nelíbí se mu Čechomor. „Kapela sice přibližuje folklór lidem, kteří by se k němu jinak nedostali, ale třeba z překrásné lašské koledy udělali vypalovačku,“ vyjádřil primáš.
Národopisný region podle primáše vymezuje tanec. Kroj, hudba ani nářečí nemají tak vyhraněnou podobu jako pohyb. Na Podluží je to vrtěná, Kyjovsku skočná, Kopaničáři mají čardáš, na Horňácku se tančí sedlácká, kolem Strážnice Danaj. Dvojice tanečníků z národopisného souboru Cifra z Uherského Hradiště předvedla jejich ukázky. V závěru se přidali i členové Dyjavánku.Za nejlepší způsob jak získat mladé lidi pro folklór vidí primáš Jiří Ludvík, který má významný podíl na rozvoji národopisných tradic na Znojemsku, ve spojení příjemného s užitečným. Posezení ve sklípku při víně a při muzice. Při té příležitosti seznámil posluchače se složením cimbálové muziky, kde ještě v dobách první republiky byl tento nástroj velmi vzácný.
Znojmo a okolí zatím nemá svůj lidový kroj. „Oponuji všem, kteří říkají, že jsme ve městě kde se kroje nenosily. Kyjov je městem a kroj má, Strážnice byla pro změnu dříve německá. V některých vesnicích na východní Moravě místní kroje obnovili teprve před čtyřiceti, padesáti lety. Věřím, že etnografové nám pomohou vytvořit znojemský ženský a mužský kroj. Lidové oblečení lidé v okolních vesnicích určitě nosili,“ je přesvědčen Ludvík.

Znojemský týden, 50/2007, Kultura, (jm)



Mezi Znojmem a Šatovem přestane jezdit vlak

Znojmo/Šatov: Také máte nejraději pohled na Znojmo z vlaku jedoucího po šatovském mostě? Tak na něj příští rok budete muset na dlouhé měsíce zapomenout. V souvislosti s elektrifikací tratě z Šatova do Znojma budou spojení mezi těmito sídly zajišťovat dlouhé měsíce náhradní autobusy.
„Počítáme s tím už nyní, proto jsou v novém jízdním řádu delší časy než v tom minulém. Od 1. května minimálně do konce roku přestane jezdit mezi Znojmem a Šatovem vlak. Bude to kvůli elektrifikaci tratě. Její součástí bude i rekonstrukce kolejiště na znojemském nádraží. První a druhá kolej budou zatrolejované a vznikne zde moderní velké nástupiště,“ vysvětlil vrchní přednosta znojemské stanice Pavel Karšulín.
Zatímco cestující směrem na Šatov budou jezdit autobusy, ti, kteří pojedou na Okříšky či Břeclav, najdou své spoje o kousek dál, kde vznikne po dobu rekonstrukce improvizované nástupiště pod lávkou pro pěší. „To bude trvat maximálně čtvrt roku. Za tu dobu by to mělo být hotové,“ odhaduje Pavel Karšulín.
Souběžne s rekonstrukcí nástupišť budou probíhat práce také na elektrifikaci mezi Šatovem a Znojmem. Na šatovský most ale přijde řada až později. „Výměna mostu je plánována na přelom let 2008 a 2009. Postaví se pomocná konstrukce, starý most se posune bokem a spustí k zemi. Pilíře, které jsou památkově chráněny, zůstanou. Pokud to bude třeba, udělají se pouze injektáže. Pak se nasune most nový, jehož konstrukce bude podobná té původní, tedy Eiffelova příhradová. Devatenáct až dvacet metrů dlouhé díly se budou vysunovat pomocí jeřábu,“ přibližuje stavební postup vrchní přednosta. Současně se bude dělat i krátký most nad vídeňskou ulici. Po dobu výměny budou posunuty autobusové zastávky, které se zde nacházejí.
Zatím je elektřina přivedena pouze do Šatova, kam už nyní jezdí speciální spoje z Vídně. Kdy budou moci jezdit až do Znojma? „Bude to od nového grafikonu v prosinci 2009. Budou tady jezdit elektrické soupravy rakouského typu, protože vedení bude pod jejich trakcí. Pokud by ale byla potřeba změna třeba v souvislosti elektrifikace trati mezi Okříškami a Znojmem, dá se to jednoduše přepojit,“ vysvětlil Karšulín. Sám odhaduje, že k elektrifikaci trati na okříšky dojde nejdříve v letech 2015 – 2020, i když původně byla plánována na rok 2011.
Dříve se Znojmo dočká nových zastávek. Jedna bude v Novém Šaldorfě nedaleko Modrých sklepů. Ta by se měla dělat současně s elektrifikací. Druhá by pak měla vzniknout přímo ve Znojmě nedaleko lávky pro pěší do Nové nemocnice. „Nástupiště u této zastávky nemusí být vzhledem k používaným typům souprav tak dlouhé jako v případě Nového Šaldorfa, takže bude jeho výstavba i méně náročná. Nyní je její příprava ve fázi studie. Nejdéle do pěti let by měla být hotová,“ říká vrchní přednosta.
Dobrou zprávou pro cestující podle něj je, že i po rekonstrukci nástupišť na znojemském nádraží, budou mít cestující příchod k vlakům úrovňový. Nebudou tedy muset používat podchody či nadchody, jak je tomu na většině jiných větších nádraží.

Znojemský týden, 49/2007, Týden plus, František Střecha



Tatrovky se při jubilejní jízdě zastavily v Šaldorfě a Znojmě

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Stodesáté výročí zahájení výroby automobilů v podniku Nesselsdorfer Wagenbau (později Tatra) oslavily příznivci této značky jízdou z Vídně do Kopřivnice. Na rozdíl od podobných jízd v minulosti se letos poprvé nejela přes Mikulov, ale přes Retz a Nový Šaldorf.

O tuto změnu se postaral někdejší starosta Nového Šaldorfa - Sedlešovic a tradiční účastník veteránských jízd Bohumil Suchý. Jízdu si nenechal ujít ani jeho syn Libor s rodinou, který je vlastníkem známé Autoprodejny Suchý. K elegantním vozům odjakživa patřily krásné dámy. Jinak tomu nebylo ani v případě této jízdy.
Z Nového Šaldorfa se kolona historických vozidel přesunula do centra Znojma na náměstí TGM, kde mohli kolemjdoucí obdivovat třeba toto hasičské auto z roku 1931, které patří luhačovickým dobrovolným hasičům, nebo cisternu na benzín, se kterou přijeli majitelé ze Slovenska či jeden z nejstarších vozů Jana Drozda. Radní Oto Mašek pak popřál účastníkům šťastnou cestu a tatrovky vyrazily z náměstí směr Brno.

Znojemský týden, 36/2007, Kultura, (chaf)

 


 


V Novém Šaldorfě chtějí železniční zastávku

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Vlakem téměř až do Modrých sklepů? „Proč ne,“ řekli si V Šaldorfě. Minulý čtvrtek zde starosta Jaroslav Sedlák vedl jednání s představiteli Českých drah o tom, aby zde byla zřízena železniční zastávka.

„Byli u nás zástupci drah z Brna a Olomouce a udělali jsme předběžnou dohodu o zřízení zastávky, která by měla být od bývalého strážního domku směrem k silničnímu nadjezdu. Také jsme požadovali zřízení dvou přejezdů přes železnici pro cyklisty a chodce. Jeden z nich zde dokonce existoval, ale někdy v druhé polovině osmdesátých let byl zrušen.Má být na trase nové cyklostezky, na kterou už máme slíbené peníze, ale nemůžeme si dovolit, aby vedla k železnici bez přejezdu. Druhý má být právě u plánované zastávky,“ vysvětlil Jaroslav Sedlák.

Nástupiště zastávky bude podle starosty Nového Šaldorfa - Sedlešovic jenom na jedné straně dráhy proto, že je zde oblouk a strojvedoucí má dobrý výhled jen na jednu stranu: „Bylo by to od Šatova ke Znojmu na levé straně.“ Zastávka má ležet na hranici katastrů Nového Šaldorfu - SedlešovicKonic (u Znojma). Starosta Znojma myšlenku zřízení zastávky rovněž podporuje. V tuto chvíli se má dokončit projekt zastávky. „To bude stát asi padesát tisíc a tyto peníze problém nejsou. Horší to bude ale s realizací samotné zastávky. Ta bude závislá také na elektrifikaci trati ze Šatova do Znojma a s ní související stavbou nového železničního mostu nad údolím Dyje ve Znojmě. Proto se nyní nedá přesně říci, kdy zastávka bude,“ konstatoval Jaroslav Sedlák. Také ve Znojmě by se podle dopravního odborníka Rostislava Koníčka mohly zřídit železniční zastávky. Jedna by mohla být u silničního nadjezdu směrem na Přímětice, další v Gránicích.

Znojemský týden, 36/2007, Aktuálně, (chaf)



Nebezpečná šachta zmizí

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Dvanáct let chodí Bohuslav Zezulka do svého vinného sklepa kolem otevřené šachty. Stejně dlouhou dobu se marně snaží, aby téměř metr hlubokou jámu za budovou Modrého sálu vedení Nového Šaldorfa - Sedlešovic zabezpečilo.

„Je to tady neosvětlené, už jednou do ní spadla paní. Naštěstí se nic vážného nestalo, ale je to obecní pozemek, měli by se postarat o nějaké zabezpečení,“ říká občan, který se už pár let snaží nepěkné okolí kolem šachty čistit a udržovat sám. Jak říká, nevadí mu to. Nikdy neměl s bývalým starostou Bohumilem Suchým problémy. „Vždy jsme si vyšli vstříc, když bylo potřeba pod mým pozemkem kopat obecní kanalizaci, samozřejmě jsem souhlasil, ale s tou šachtou se to táhne už moc dlouho,“ omluvně vysvětluje své rozhodnutí, proč se obrátil na tisk. „Když tady dělali nové obecní záchodky, šachtu zase nezakryli, a když prší, teče podél zadní zdi záchodků voda. Je tady sice udělaný odvodňovací kanálek na dešťovou vodu, jenže se o něj nikdo nestará, a tak ho od spadaného listí čistím já. Dal jsem tam i mřížku, aby se nezanášel,“ ukazuje na odtok povrchové vody.

„Vím o tom,“ přiznal starosta obce Jaroslav Sedlák, ale brání se, že by obec nechala šachtu otevřenou. „Byl tam asi před dvěma lety železný poklop, ale dlouho nevydržel, někdo ho ukradl. To víte, železo. Chtěli jsme tam místo něho dát umělohmotný poklop, ale cena je ještě vyšší než za železný. Teď jsme šachtu přikryli provizorně betonovým panelem, protože v těch místech plánujeme v nejbližší době uskutečnit povrchové a kanalizační úpravy,“ uvádí Sedlák. Modrý sál je společenská místnost, kde se konají například plesy. Obec tady na své náklady nechala před lety zbudovat nové sociální zařízení. „Jenže byl špatně udělaný spád v kanále a zjistili jsme, že jsou tam použity ještě kameninové roury. Hlavně na dámských záchodcích se ty roury často ucpávají, proto teď musíme vše opravit,“ vysvětluje starosta důvod, proč vidí jako zbytečnost investovat peníze do zabezpečení zmíněné šachty. „Ta tam pak vůbec nebude. Kanalizaci v těch místech naspádujeme opačně, svedeme ji do hlavního splaškového kanálu pod silnicí. Odřízneme tak i část kanálu, který vede pod pozemkem pana Zezulky. Všechno chci mít hotové, než začnou plesy“.

Krátce po naší návštěvě byly starostou slibované opravy zahájeny. Pokud vše půjde, jak si Jaroslav Sedlák předsevzal, dojde do konce roku na  úpravy zadní části sociálního zařízení a zmizí také nebezpečná šachta.

Znojemsko.cz, 9.8.2007, Ľuba Peterková

 



V Modrých sklepech se setkali hraničáři

Kulturní dům Modrý sklep v Novém Šaldorfu hostil 132 delegátů a 10 hostů, kteří se zúčastnili tradičního setkání hraničářů konaného při příležitosti „Dne pohraniční stráže“ a 56. výročí přijetí zákona o ochraně státní hranice Československa.
Čelo sálu, vedle státní vlaky, zdobily prapory Klubu českého pohraničí ze Znojma , Břeclavi, Jihomoravského kraje a heslo „ Jen zůstane-li pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast.“ Na tomto setkání se sešli delegáti Znojemska s delegáty Břeclavi, Jemnice, Brna, Holešova, Berouna, Hradce Králové a z dalších míst České republiky. Z hostů uvádím alespoň předsedu mezinárodního Slovanského výboru a předsedu českého SV Jana Mináře, místopředsedu Národní rady Klubu českého pohraničí a předsedu Krajské rady KČP Vysočina Miloslava Wasserbauera. Jednání hraničářů pozdravili i poslanci parlamentu Marta Bayerová, Miroslav Grebeníček a starosta Nového Šaldorfu - Sedlešovic Jaroslav Sedlák.
V úvodu setkání uctili přítomní minutou ticha památku těch,kteří se již tohoto setkání nedožili. Vedle zprávy o činnosti organizací a výsledcích akcí a aktivit přednesené předsedou OV KČP Stanislavem Bršlicou, zazněla též informace o sběru podpisů petice proti pronásledování, hanobení a kriminalizaci hraničářů - statisíců občanů, kteří často v obtížných podmínkách chránili hranici suverénního českého státu. Tuto dosud podepsalo 7834 občanů,a sběr pokračuje. Aby bylo možné dosáhnout projednání této petice ve veřejném slyšení před poslaneckou sněmovnou je potřeba 10 000 podpisů. (vj)

Znojemský týden, 29/2007, Týden plus



Sauvignon z Šaldorfa vyhrál

Nový Šaldorf - Sedlešovice: V Mezinárodní soutěži vín o Zlatý pohár 2007 se výborně umístil Sauvignon, pozdní sběr, ročník 2005Agrodružstva Nový Šaldorf . Zvítězil v kategorii A1 – tuzemské bílé tiché víno do čtyř gramů zbytkového cukru. Do soutěže výrobci přihlásili celkem čtyři sta dvacet vín, která reprezentovala šestnáct zemí. Na jubilejním desátém ročníku veletrhu se Česká republika prezentovala nejpočetněji, k přechutnání bylo dvě stě třicet šest vín.

Druhou nejpočetnější kolekci vín přihlásilo Rakousko s pětatřiceti vzorky, následováno Španělskem, Francií, Maďarskem a Brazílií. Dále v soutěži usilovala o úspěch vína z Argentiny, Austrálie, Bulharska, Chile, Itálie, Moldávie, Německa, Portugalska, Rumunska a Slovenska.

Přihlášená vína hodnotilo osmdesát degustátorů ve čtrnácti komisích. Soutěž se konala v degustační místnosti Galerie vín Le Bouchon v Praze. Titul Champion získala společnost Vinselekt Michlovský Rakvice za víno Pálava, pozdní sběr, ročník 2006.

Cenu ministra zemědělství za druhé nejvýše ohodnocené víno získala dvě červená vína. Merlot, ročník 2006, společnosti Terra Tangra z Bulharska a Cabernet Sauvignon, ročník 2005 z produkce vinařství Agricola Y Forestal Arco Iris z Chile.

Rovnost - Znojemský deník, 24.5.2007, Dalibor Krutiš



Popularita Hroznové kozy roste

Čtyřnásobný počet členů má za tři roky své existence Spolek přátel Hroznové kozy. Obnovovaná vinařská tradice si i mezi vinaři získává stále více příznivců. Na dnešních osmdesát členů se z původních dvaceti zakladatelů rozrostl znojemský Spolek přátel Hroznové kozy. Jeho členové se do Znojma a jeho okolí snaží vrátit někdejší vinařskou tradici a zatraktivnit tak region i pro turisty.

„Množí se i počet akcí. Teď už pravidelně vynášíme Hroznového kozla do vinohradu, zavíráme horu, děláme Hotařskou koledu. Chtěli jsme dělat i ručení za Hroznového kozla, ale to teď spojujeme s tradicí Martinských vín v Novém Šaldorfě,“ řekl prezident spolku Zdeněk Čižmář.

Tradice Hroznové kozy žila na jižní Moravě a v Dolním Rakousku od středověku až zhruba do první světové války. Pak postupně vymizela. Hroznová koza, kozel i kůzlata v ní představovali patrony vinařů, jakési Krakonoše regionu. „Naše akce kopírují vše, co se o tradici dochovalo. K tomu přidáváme další události. Třeba letos křest básnické sbírky Josefa Bergmana. Vloni jsme připravili putovní výstavu, která se po první instalaci v Rakousku přesune letos do hotelu Prestige ve Znojmě,“ upřesnil Čižmář.

Rozhledna a sklep
Spolek však chystá i další zajímavosti. „V okolí Konic bychom rádi viděli rozhlednu s informačním centrem pro turisty a sklepem s víny z Kraví hory. Plánujeme napojení na turistický informační systém. Hlavně ale chceme tradici Hroznové kozy vtáhnout více do Znojma a jeho mázhausů,“ doplnil Čižmář. Nadšenci ze Spolku přátel Hroznové kozy už dokázali propojit vinaře z Konic, Nového Šadlorfa, Znojma a dokonce i dva jinak těžko smiřitelné konkurenty – Znovín ZnojmoVinné sklepy Lechovice.

„V Louckém klášteře máme Salonek Hroznové kozy, který chceme revitalizovat. Koza se rovněž účastnila ukládání lechovického sektu na dno Vranovské přehrady,“ potvrdil prezident spolku. Rezervy má spolek podle něj především v propagaci. „Třeba webové stránky už dávno mohly být hotové. Ale chybí čas,“ řekl Čižmář. I podle dalších členů se spolek rozrůstá nečekanou rychlostí. „Dnes se akcí účastní kolem padesáti až osmdesáti lidí v krojích, celkem nás šlo v průvodu přes stovku. Na začátku nás vůbec nenapadlo, že dosáhneme takového počtu lidí. Těší nás, že vůbec nikdo neodpadl,“ podotkl další zakladatel spolku Jan Blažíček.

Propagace města
„Chtěli bychom dostat akce více do turistických katalogů a propagovat je i v rámci města. Máme plány pro rozvoj turistického ruchu a Hroznová koza v nich figuruje,“ dodal Blažíček, který je současně místostarostou města. „Hroznová koza je chválihodná aktivita a jsem rád, že jsem se k tomu mohl připojit. Ve Znojmě něco podobného chybělo a je dobře, že se toho někdo ujal,“ řekl Daniel Hudeček, který se nedávno vrátil do Znojma.

Rovnost - Znojemský deník, Daniel Smola, 6.5.2007



Desítky veteránů zkrášlily sobotní Znojmo

Na svůj v pořadí sedmý ročník tradiční Veteran rallye, kterou pořádá podnikatel Libor Suchý z Nového Šaldorfu - Sedlešovic, se do Znojma letos sjelo na sedmdesát krásných veteránů. Obyvatele Znojma přitahovaly pragovky, tatrovky, škodovky, ale také ohromný caddillac nebo ford mustang. 

Rovnost - Znojemský deník, Dalibor Krutiš, 14.5.2007

 


 


Jihočech vypálil místním rybník

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Cech vinařů z Nového Šaldorfu – Sedlešovic si velikonoční neděli už po čtvrté vybral za termín své prestižní degustace vín. Na příchozí v sálech Modrého sklepa čekalo skoro tři stovky vzorků vín. Což je rekord v novodobých dějinách pořádání výstavy. Nejvíc jich bylo v bílých odrůdách. Nejčastěji Veltlínské zelené, Sauvignony, Ryzlinky rýnské a vína z burgundské rodiny.
„Všechna vína, které stovky návštěvníků této již tradiční a vyhledávané akce ochutnaly, pochází z blízkého okolí. Hrozny musely vyrůst za humny našich sklepů. A pokud byl původ červených či zelených bobulek odjinud, do soutěže se víno z nich vyrobené vůbec nedostalo,“ popsal originalitu tohoto setkání vinařů jeden z hlavních organizátorů Marek Špalek.
Vyjímka ale přece jen existuje. A to u vín, která na výstavu dodávají rakouští vinaři. „Kolegové z Jetzelsdorfu a Haugsdorfu už jezdí soupeřit s našimi víny pátý rok. Vždy se jim nejvíce daří v červených odrůdách,“ svěřil se Špalek. Jak doplnil, letos si milovníci zlatavého moku pochutnali také na výběru z cibéb, což je víno vyrobené z odrůd, které měly cukernatost alespoň 32 stupňů.
Pokud jde o vítěze, šampionem se stal Ryzlink rýnský, výběr z bobulí rodiny Špalkovy. Kuriózním na tom je to, že toto víno svůj titul obhájilo, protože stejný vzorek zvítězil už loni. Přitom degustátoři, kteří jej chutnali, byli jiní.
„Nejlepší kolekci měl Jihočech, Strakoničák pan Beck. Ten nevlastní sklep tady u nás a víno vyrábí u sebe doma. Ale hrozny kupuje od vinařů, kteří je vypěstovali v Konicích. Podmínky tedy splnil. Dodal šest lahví a komise musela konstatovat, že vínečko vyrobit umí. Vypálil místním rybník, jak se říká,“ potvrdil Špalek. Jak s úsměvem dodal, možná by se tak ani nestalo, nebýt náhody. Vítěz totiž víno dodal doslova na poslední chvíli.

Znojemský týden, 15/2007, Týden plus, (be)

 


 


Škoda přináší dvě novinky

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Autoprodejna Libora Suchého představila dvojici výrazně inovovaných automobilů Škoda. První novinkou je Škoda Octavia Scout. Vychází z verze combi s náhonem na všechna čtyři kola, od níž se na první pohled odlišuje spodním plastovým dílem předního nárazníku a plastovým lemováním karoserie okolo kol. Důvodem této úpravy je ochrana vozu před nepříznivými podmínkami, například odletujícími kamínky, které přináší terén. I když se nejedná o čistokrevný terénní vůz, je pro nezpevněné cesty vhodnější než čtyřkolka combi, z níž vychází. Další změnou pro lepší průjezdnost je vyšší podvozek. Vozidlo je dodáváno s benzinovým dvoulitrem o výkonu 110 kW nebo s 103 kilowattovým turbodieselem.

Každého, kdo se zajímá o nižší třídu osobních automobilů, zaujme nová Škoda Fabia. Od své předchůdkyně se na první pohled liší například maskou. „Zákazníky jistě potěší zvětšení zavazadlového prostoru na 300 litrů, čímž se řadí mezi špičku ve své kategorii,“ uvedl majitel autosalonu Libor Suchý. Pro vozidlo je nabízena také velká škála jak benzinových, tak i naftových motorů s výkony od 44 do 77 kW.

Znojemsko.cz, 9.4.2007, -eis-

 


 


Josef Jedlička: bubeník, vinař a vynálezce

Višňové: Buben nezazní v orchestru často, ale když dá ránu, dostanou tóny saxofonu, trubky, houslí a harmoniky ten správný říz. Dobrý bubeník kromě hudebního sluchu a smyslu pro rytmus, citem pozná, jak silně udeří paličkami. Nic z toho nechybí Josefu Jedličkovi, který na bicí hraje pětapadesát let. „Hudba mi byla už jako klukovi vším. Od dvaceti jsem bubnoval v taneční kapele, ve dvaadvaceti jsem založil hudební skupinu. Hráli jsme tenkrát pod hlavičkou Mrazíren závodu Višňové, kde jsem od osmnácti pracoval jako vyučený strojník, později jako vedoucí strojovny. Když jsme tenkrát vystupovali na podnikové akci v Praze na parníku, který brázdil Vltavu, kdosi nás ze břehu zaslechl a hned nám nabídl hostování na plese,“ vzpomíná na bubenické začátky pětasedmdesátiletý Josef Jedlička.
Zábavy, plesy, masopusty, svatby, oslavy narozenin ve Znojmě, Višňové, v Práčích, v Lechovicích, Horních Dunajovicích a dalších vesnicích, dnes už nespočítá. Na tancovačce zažil i rvačku, ve znojemském Domečku (dnešní spořitelna), kde byly dvě svatby, hráli na té, kam je nikdo nepozval a trvalo pěknou chvilku než se na to všichni přišli.
Druhou láskou Josefa Jedličky je pěstování a výroba vína. „Děda měl vinohrad už před sto dvanácti lety, ale zničil mu ho škůdce. Táta ho v pětadvacátém roce minulého století obnovil a já jsem v padesátých letech, kdy jsem se oženil, převzal štafetu. Měl jsem Sauvignon a Modrý portugal. Ve Višňové jsem s pěstováním vína skončil potom, co jsem se přestěhoval do Znojma, ale v Novém Šaldorfu jsem koupil vinný sklep s několika ary vinohradu,“ uvedl důchodce. Jak s úsměvem dodává, muzikantství ho pít nikdy pořádně nenaučilo, protože dělal kapele řidiče. Víno dodnes sám vyrábí, ve sklepě má ještě po dědovi přes sto let starý dřevěný mlýnek na hrozny.
Svůj třetí koníček spojil s profesí. Rád sestavuje technicky jednoduché, ale přitom dokonalé pomůcky. Na gymnáziu na Komenského náměstí, kde pracoval třiadvacet let jako školník, dodnes funguje digitální stůl s ovládáním světel ve třídě, zatahováním oken i promítání filmů, elektrické otevírání dveří na kódy v ředitelně. „I když to možná zástupce ředitele myslel z legrace, jeho slova, z Vás by pane Jedličko byl schopný inženýr, mně potěšila, “ poznamenal letošní pětasedmdesátník.
Má radost i z toho, že syn se snachou ve své restauraci ve Znojmě, nedaleko zimního stadionu, zaměstnávají osm lidí. Sám zažil, co je to být bez práce, ještě v době socialismu. „Jako člověk, který stál v osmašedesátém na Dubčekově straně, jsem byl z práce propuštěn. Bezvýsledně jsem několik měsíců hledal práci. Všude mně nejprve řekli ano, vezmeme Vás, ale v den, kdy jsem nastoupil, z toho sešlo. Na rovinu mi řekli, že kvůli mému politickému přesvědčení mně nemohou vzít,“ vyprávěl Josef Jedlička. Tak ho odmítli vzít do opravny chladniček, znojemské Keramiky jako řidiče autobusu, i když měl řidičské oprávnění. Jezdil nějaký čas brigádně jako traktorista na noční směnu. „Když jsem se nedostal na slíbené místo školníka, naštvalo mně to a šel jsem rovnou za tehdejším tajemníkem komunistické strany a řekl mu, že pokud v této republice nenajdu práci, požádám o vystěhování na Západ. A to zabralo. Strana dostala strach, že bych mohl v cizině vážně narušit obraz socialistické společnosti, a na místo školníka na gymnáziu na Komenského náměstí jsem mohl nastoupit. Zůstal jsem tam třiadvacet let,“ uzavřel vzpomínání Josef Jedlička.

Znojemský týden, 10/2007, Kultura, (jm)



Slámové víno už se lisuje

NOVÝ ŠALDORF, LECHOVICE, OLBRAMOVICE: Po více jak třech měsících nadešel tak dlouho očekávaný okamžik pravdy pro každého vinaře, který se věnuje výrobě slámového vína. Započalo totiž lisování uskladněných hroznů. Do výroby nákladného, ale chuťově originálního slámového vína se letos poprvé pustili manželé Nápravovi z Nového Šaldorfa. Před několika dny posbírali z bedniček vystlaných slámou asi dvě stě kilogramů vysušených hroznů. Sklizeň, kvalitu i lisování hroznů, které od poloviny října vyzrávaly na půdě, sledovali inspektoři Státní potravinářské a zemědělské inspekce.
„Hrozny jsme před sklizní přebrali celkem třikrát, vyhazovali jsme všechny kuličky napadené hnilobou nebo plísní,“ popsal Antonín Náprava. Dodal, že z tři sta padesáti kilogramů hroznů po čtyřměsíčním zrání zbylo dvě stě kilogramů. Z hroznů pak velmi šetrně za dvacet hodin vylisovali sto patnáct litrů moštu s cukernatostí třicet čtyři stupňů. Šťáva kvasí a bude ještě nejméně čtrnáct dnů. U slámového vína je důležité sledovat obsah alkoholu. „Pokud jeho množství přesáhne deset procent, kvašení musím zastavit ochlazením vína. Další postup zpracování je stejný. Víno čířím, nechávám dozrát, filtruji a nakonec plním do třetinových lahví,“ uvedl Antonín Náprava.

Dvě tuny hroznů pro lechovické slámové víno se na přelomu roků 2006 a 2007 tři měsíce a tři dny vysoušely na půdních prostorách v Boroticích. Zaměstnanci Vinných sklepů Lechovice je sklidili loňského 11. října. Bude z nich 350 litrů vína. V nadcházejících dnech slaďoučký mošt zkušení mistři svého oboru přetvoří v žádanou vinařskou lahůdku. Vůbec nejvyšší sladkost dosažená v historii známé vinařské firmy, který je největším pěstitelem vinné révy na Znojemsku, vedla dokonce zlé jazyky k nadsázce, že v tomto případě se již snad bude jednat o první víno, kterým bude možno mazat chleba.

„Slámové víno jsme sbírali 16. října a dnes tedy tyto hrozny lisujeme. Tím, že celou dobu ležely na roštech, ztratily velké množství vody a cukernatost se nám vyšplhala na 39 stupňů. Víno lahvujeme až před vánocemi,“ uvedl vinař Pavel Matouš. Se slámovým vínem začal v roce 2003, když na něj měl asi metrák hroznů. „Část jsme měli rozvěšenou a část na slámě. Tento způsob se nám ale neosvědčil, protože třetina bobulek sama odpadala, a ty, co byly na slámě, tak se s ní částečně smíchaly. Když jsme lisovali, bylo to i s deseti procenty slámy, proto jsme to zrušili. V Burgundsku jsme viděli, že slámové víno dělají na roštech a sítích, což splňuje požadavek velké vzdušnosti a neztratí se ani jedna bobulka. Je to dobré na kontrolu i na případné přebírání a otáčení,“ vysvětlil Matouš, proč hrozny pro slámové víno většinou nikdo na slámě ve skutečnosti nemá. Další specialitou jsou vína ledová, do těch ale z prozaických důvodů vinař nepouští. „O možnosti vyrábět ledová vína neuvažujeme, protože máme vzdálený vinohrad a hrozny by posbírali lidé a nebo zvěř, i čekání je problematické. Oproti tomu slámová vína mají svou jistotu a máme je pod kontrolou, je to lepší varianta výroby speciálního vína,“ odůvodnil Pavel Matouš.

Znojemský týden, 9/2007 Týden plus, (jm, toj doms)



Hrozny na ledové víno sklidili za vteřinu dvanáct

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Hodně sladký, hutný alkoholický nápoj s nenapodobitelnou chutí přemrzlého ovoce. Tak lze stručně charakterizovat ledové víno. Hrozny na jeho výrobu se sklízejí až jako poslední v zimě, za mrazu, kdy teploměr ukazuje alespoň minus sedm stupňů. Jeho tradiční výrobci, Špalkovi z Nového Šaldorfa, museli letos kvůli nízkým teplotám čekat až na konec ledna. „Na zahradě jsme nechali odrůdu veltlínského zeleného, protože dlouho nemrzlo, polovina kuliček uschla a opadla. Největší škodu ale udělala vichřice, která se týden před sklizní přehnala nad vinohradem. Nakonec jsme místo obvyklé tuny sklidili jen asi pět set kilogramů,“ informoval Petr Ilgner z Vinařství rodiny Špalkových.
Kvalita hroznů ale stojí zato. Tím, že letos byly na vinici dlouho vystaveny slunečné a teplé zimě, jsou mimořádně sladké. „Hned po sklizni jsme hrozny nasypali do lisu. Většina krystalek zmrzlé vody zůstala ve slupce, z lisu tekl jen koncentrát hroznové šťávy. Inspektor Státní zemědělské a potravinářské inspekce, kterého jsme pozvali, naměřil cukernatost čtyřiačtyřicet stupňů, což je o osm více než jiné roky,“ popsal vinař.
Mošt z hroznů se nechá usadit, po přidání kultury vinných kvasinek bude kvasit ještě tři až čtyři týdny. „Vinný mok zůstane sladký, asi dvě stě gramů zbytkového cukru na litr, protože kvasinky se nemohou ve sladké šťávě dobře namnožit. Nápoj po usazení a přefiltrování v dubnu naplníme do lahví, kde ještě dozraje,“ uvedl Ilgner. Sto padesát lahví ledového vína z letošní sklizně se na pultech obchodů vín a ve vinotékách objeví až na podzim. Tvoří jen nepatrný podíl z padesáti tisíc lahví vín, které každoročně Špalkovi dodají na trh. Výrobu tohoto druhu vína berou spíše jako raritu, která doplňuje sortiment jejich vinařství.

Znojemský týden, 6/2007, Týden plus, (jm)



Ledové víno bude mít rodina Špalků

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Kdo si počká, ten se dočká. Tohoto přísloví se drželi vinaři z firmy Vinařství rodiny Špalkovy, když se rozmýšleli, zda budou vyrábět tuto sezonu ledové víno, či nikoliv. Pro sklizeň hroznů na ledové víno je nutné, aby teplota poklesla pod -6°C. I když se hrozny běžně sklízejí pro tuto specialitu počátkem prosince, letos se takřka všichni vinaři rozhodli ledové víno oželet.

Mráz přišel na Znojemsko až 26. ledna, kdy ve vinici klesla rtuť teploměru na -8°C. „Tak pozdě jsme ještě nesbírali. Toto ledové víno bude mít jednu zvláštnost - evidované bude v ročníku 2006, přestože se sběr uskutečnil až v následujícím roce,“ uvedl František Špalek. Dlouhé čekání, kdy teplé počasí vysušovalo kuličky hroznů, a nedávná vichřice, znamenaly menší úrodu. Ta však bude skutečnou raritou. Za hodinu bylo po všem a pět metráků svraštělých hroznů se začalo následně lisovat.

Znojemsko.cz, Jiří Eisenbruk, 1.2.2007

 


 

 

Na Znojemsku teklo víno proudem při hotařské koledě

Na dávnou tradici hotařské koledy navázal Spolek přátel hroznové kozy, který ve Znojmě a v okolí uvádí v život vinařské zvyky našich předků. Hotaři jsou strážci vinohradů, kteří se starají, aby si úrodu nepřivlastnili ten, kdo se o vinohrady během roku nestaral. Nemusí to být jen zloději, na hroznech si rádi pochutnají i špačci, před nimiž se musí vinice chránit.

Od sklepa rodiny VelebůNovém Šaldorfě se o víkendu vydal průvod přátel tradic s koledou za místními vinaři. 'Nad Betlémem hvězda září, s koledou jdou hotaři, z narození Krista Pána radujte se, vinaři,' zpívali za doprovodu houslí, basy a klarinetu koledníci. Na ozdobeném vozíku vezli soudek, do kterého podle tradice měli přidávat víno hospodáři. Tentokrát však koledníci dostávali víno v lahvích, protože soudek byl pouze atrapou, ve které by lahodný mok patrně nevydržel. U každého sklepa se koledníkům dostalo pohoštění, víno teklo proudem. Za pohoštění dostal každý hospodář od koledníků slaměný věnec s keramickým emblémem Spolku přátel hroznové kozy.

(EI), Právo, 9.1.2007



Putovali po sklepích

Archivní sklep v Louckém klášteře a v Sedlešovicích, křížový sklep v Příměticích a výrobní sklep v Jaroslavicích letos navštívily tisíce milovníků moravských vín. Netradiční pouť pro ně již posedmé připravili vinaři z šatovského Znovínu.

"Lidí, kteří chtějí ochutnat vína z loňské produkce, je stále více. Začínali jsme s několik stovkami, dnes se blížíme k pěti tisícům," prozradil ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Podle něj chtějí mít milovníci vín ze všech koutů České republiky ve svých vinotékách vína, které pro ně v uplynulé sezoně vyprodukovali a ochutnat je přímo na místech, kde je vyrábějí.

Znojemské noviny, 24.11.2006, (ac)



Svatomartinské v Šaldorfě chutnalo

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Přestože název Svatomartinské používá jen zlomek vinařů, protože jeho označení na etiketě musí schvalovat Vinařský fond, málokdo mladým vínům řekne jinak. „Pro mě je svatomartinské každé víno, které je do svatého Martina čisté,“ říká konický vinař Jiří Klouda.

Velkou slavnost s mladými víny uspořádali v sobotu v Novém Šaldorfu - Sedlešovicích. Lidé se sešli u lisu, aby přivítali svatého Martina a pak se přesunuli do kulturního domu v Modrých sklepích, kde Spolek přátel hroznové kozy předvedl variaci na martinské téma. A pak už se koštovaly vzorky mladých vín. A jaké to letošní je? „Já jsem koštoval rulandu a byla opravdu výborná. Teď to akorát nesmíme pokazit,“ konstatoval Jiří Klouda.

Znojemský týden, 46/2006, Aktuálně, (dad)


 

 

Praktický starosta Suchý odhalil pamětní kámen a vodoměrku

Nový Šaldorf - Sedlešovice: V pátek odpoledne odhalil starosta Nového Šaldorfu a Sedlešovic Bohumil Suchý pamětní kámen s deskou u Sedlešovického mostu, který má připomínat povodeň z r. 2002. Vedlo ho k tomu přesvědčení, že by lidé na tuto událost neměli zapomenout i důvody zcela praktické. „Z Vranovské přehrady přijde informace, že z ní vytéká např. 200 nebo 300 m3 vody za vteřinu. Ta je v Sedlešovicích za šest hodin. Co to znamená ale prakticky v korytě řeky, skoro nikdo neví,“ říká starosta B. Suchý. Proto nechal ve spolupráci s Povodím Moravy na pilíři mostu nainstalovat „vodoměrku“, která ukáže jak vysoko bude hladina řeky při určitém průtoku. Výborný nápad a rychlá realizace.
Pamětní kámen posvětil i Znojemský děkan Jindřich Bartoš a společně s přítomnými se pomodlil, aby celá věc v budoucnu všem dobře posloužila a případným škodám zabránila. Starosta B. Suchý má spolu se zastupitelstvem ještě v úmyslu na pravém břehu Dyje vybudovat 5 m vysokou a 8 m širokou ochrannou hráz až k čerpací stanici pro závlahy u sedlešovického jezu.Tím bude zajištěna zásadním způsobem ochrana Sedlešovic proti nečekaně vysokému průtoku např. na úrovni tisícileté vody. „Takový přístup starosty k řešení rizika z velké vody můžeme my ze Znojma jenom závidět,“ řekla nám jedna paní, která, která byla již několikrát na levém, znojemském břehu vytopena a nepřála si zveřejnit své jméno. Pozvaným hostům nejvíce chutnaly koláčky a burčák z JZD Nový Šaldorf.

Znojemský týden, 39/2006, Aktuálně, (rtz)



Libor Suchý Autoprodejna – další novinka

Nový Šaldorf - Sedlešovice: V Autoprodejně Libor Suchý v Novém Šaldorfu přišli s další novinkou. Začali prodávat malolitrážní motocykly JAWA, které navazují svým vzhledem i provedením na známé Pionýry. K dostání jsou v celé modelové řadě. Motocykl je samozřejmě vybaven moderním motorem o obsahu 50 cm3. Má klasické původní nožní řazení i nožní startování našlápnutím a 4 rychlosti. Prodej nových motocyklů JAWA slavnostně zahájil ve středu Libor Suchý. Při té příležitosti se s přítomnými podělil i o radost ze 4. místa pro jeho Autoprodejnu v soutěži Obchodník roku, které získal z 285 soutěžících. Více technických údajů viz na www.znoj-tyden.cz.

Znojemský týden, 39/2006, Aktuálně
 



Odhalení a vysvěcení kaple Sv. Urbana

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Obec Nový Šaldorf – Sedlešovice pořádá ve dnech 30.9.2006 až 1.10.2006 tradiční Václavské posvícení, při kterém bude v neděli odpoledne odhalena a vysvěcena kaple sv. Urbana. Tímto aktem chce obec vyjádřit úctu k práci vinařů, kterých je sv. Urban patronem. Veřejnosti bude představeno vinařské náměstí vinných sklepů, kde bylo letos vysázeno podél silnice 200 hlav révy vinné. Posvícenská veselice se koná v sobotu v sále Modrého sklepa v Novém Šaldorfě.

Znojemský týden, 39/2006, Aktuálně, (dd)
 



Výstava vín v Tasovicích

Tasovice: V našem regionu se v poslední době roztrhl pytel s nejrůznějšími košty, výstavami a hodnocením vín. Mezi nimi také 37. ročník Tasovické výstavy vín. Celkem zde bylo vystaveno 497 vzorků vín, mezi nimi i vína méně častých odrůd jako je Auxerrois, Bakchus, Kerner, Lena, Prachtraube, Agni, Domina nebo Neronet. Čtyřicet odborníků ve dvou komisích ohodnotilo vína, aby posléze vyhlásili vítěze: Šampionem se stala Pálava, výběr z bobulí, r. 2005 z Vinných sklepů Lechovice. Králem místních bílých vín bylo zvoleno Chardonnay, výběr z hroznů, r. 2005 Josefa Horáčka z Tasovice a Králem Červených vín Frankovka, r. 2005 Pavla Rozkošného z Tasovic. Nejlepším vínem roku 2005 bylo vyhlášeno Veltlínské zelené, výběr z hroznů, Znovín Znojmo.

Znojemský týden, 13/2006, Aktuálně



Libor Suchý otevírá Volkswagen servis

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Vše pro zákazníka vozů ze skupiny Volkswagen. Tak by se dalo jednoduše pojmenovat krédo, které vyznává Libor Suchý a jeho firma v nově postavené servisní hale v jeho Autoprodejně v Novém Šaldorfu. Tam totiž zahájí provoz i nový autorizovaný servis vozů Volkswagen. Osobních i užitkových. Tím podstatně ulehčí život mnoha majitelům vozů Volkswagen ať již novým nebo starším, kteří za značkovým servisem museli „nejblíže“ do Brna. A protože to bude servis autorizovaný, udělají vám na voze vše. Počínaje výměnou žárovky a konče celkovou generálkou. Včetně prací karosářských a nového laku. Vozy Volkswagen patří mezi nejoblíbenější značky u nás. Pro svoji spolehlivost a proto, že jsou udělány s pověstnou německou důkladností.
Ne každý si může dovolit nový vůz. Životnost toho staršího se prodlouží a jeho spolehlivost zvýší, když budete údržbu provádět ve značkovém servisu. Libor Suchý tak rozšiřuje paletu služeb poskytovaných v Novém Šaldorfu a k vozům Škoda a Seat teď přidává ještě Volkswagen. Originální náhradní díly a precisní práce kolektivu pracovníků jeho Autoprodejny je samozřejmostí. Nejlépe to ocení spokojený zákazník a to je hlavní cíl práce Libora Suchého a jeho spolupracovníků.

Znojemský týden, 9/2006, Aktuálně, (rzt)

 



Premiér Paroubek přijme vítěze soutěže Vesnice roku

Předseda vlády ČR Jiří Paroubek přijme v úterý 31. ledna v Lichtenštejnském paláci v Praze starosty obcí, které zvítězily v soutěži Vesnice roku 2005. Cílem soutěže je snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitele a občany, kteří se snaží zvelebovat svůj domov, rozvíjet místní tradice a zapojovat se do společenského života v obci. O účasti našich obcí nás informovala starostka Vedrovic Anna Gigimonová: „Z našeho regionu se zúčastnil pouze Nový Šaldorf, který byl v soutěži ohodnocen a získal diplom. Vítěznou obcí jsou Bořetice z Břeclavska.“ Vyhlašovatelem soutěže byl Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Znojemský týden, 5/2006, Aktuálně, (tz)



Letošní vína stojí za to, slibují vinaři

I když počasí nebylo stálé a hrozny často ohrožovaly plísně, výsledek stojí za to. Moravské víno má hodně přírodního cukru a optimální obsah kyselin. K degustaci se včera sjeli vinaři ze Znojemska. V Modrém sklepě ochutnali první vzorky úrody a byli většinou spokojeni. "Mladé víno se jeví pěkně. Hrozny dozrály do nevídaných cukernatostí. I co se týče kyselin, je jejich obsah optimální," myslí si Petr Ilgner z Vinařství rodiny Špalkovy. Vylisovaný mošt nebylo třeba doslazovat, kromě ranných odrůd, jako je Müller Thurgau či Mopr.

Úspěch zažijí zejména vína, jejichž hrozny přečkaly vlhkou periodu na konci srpna a dočkaly se teplého podzimu. "I když byly některé hrozny nahnilé, tak je teplý podzim vysušil, prohnilé se scvrkly a zůstaly jenom zdravé bobule," přiblížil vinař Ilgner. Letošní víno bude podle něho výtečné. "Máme velice pěkný Ryzlink rýnský i Rulandské šedé. I odrůda, jako je Sauvignon, se letos jeví pěkně," dodal.

Úroda však byla letos menší než loni. „Letos jsou o 30 až 40 procent nižší výnosy. Na Znojemsku činí asi 4,5 tuny hroznů na hektar. Loni to bylo přes šest,“ uvedl předseda Sdružení znojemských vinařů Jaromír Čepička. Úrodu hroznů podle něho ovlivňovalo nestálé počasí. V době těsně po odkvetení révy přišly deště. Tehdy napadala vinice plíseň peronospora. "Ke konci června bylo velmi teplo. A začala infekce padlí, která hrozila šest týdnů," vzpomněl předseda sdružení. Vínu však letošní počasí nadělilo optimální obsah kyselin. Ve druhé části podzimu díky teplu a častému slunci začalo nabírat i na cukernatosti. Stejné zkušenosti mají i vinohradníci z české oblasti. Více ZDE

Vinař Petr Marcinčák z Novosedel na Břeclavsku je s vysokým obsahem přírodního cukru v letošním víně velmi spokojen. "Přirovnal bych jej k ročníku 2003," řekl. "Určitě to bude dobrý rok," souhlasí i vinař ze Šardic na Hodonínsku Marek Nešpor. "Vína jsou sladká, nebudou kyselá. Oproti minulým rokům je kvalita i v horších odrůdách. U některých dokonce až nadprůměrná," podotkl.

Vojtěch Smola, MF DNES, 9. prosince 2005



Jak se žije starostům našeho regionu

Prvním, koho jsme navštívili, byl starosta Nového Šaldorfa-Sedlešovic, Bohumír Suchý.

Jak se žije v Novém Šaldorfě a Sedlešovicích, pane starosto ?
Někdy těžko, někdy lehko. Snažíme se stále vylepšovat vzhled obce, ale na to jsou potřeba nemalé peníze. Zvláště pak na úpravy, které nejsou na první pohled vidět, jako jsou třeba elektrika nebo kanalizace. Pokud ale máme v plánu udělat povrchové úpravy, musíme nejprve dát do pořádku vše, co je v zemi. Za tím účelem žádáme o dotace na krajském úřadě, na ministerstvu životního prostředí i na ministerstvu pro místní rozvoj. Od ministerstva ŽP jsme dostali necelé 3 miliony korun na kanalizaci, což je pouze 30 procent celkových nákladů. Pomocí půjčky a našich financí se nám přesto podařilo udělat kanalizaci i splaškovou kanalizaci pro rodinné domy.

Co vás trápí ?
Obec by takovou kanalizaci udělala odborně, kvalifikovaně pod státním dozorem a metr by vyšel na 400 korun. Jenže my musíme udělat výběrové řízení, které nařizuje stát, zadat provedení vybrané firmě a metr pak vyjde na 3 500 korun. Například chodníky jsme si dělali sami a můžete se přesvědčit, že jsou velmi kvalitně a pěkně spravené. Dělali jsme si elektriku v ulici. Elektrárny po nás chtěli 580 tisíc. Ta částka byla velmi vysoká a tak jsem získal projekt, dodavatele a celou elektrifikaci se nám podařilo udělat za 170 tisíc. Přitom jde o tutéž stavbu! Otázka tedy zní: Kam jdou vlastně ty velké peníze ? Myslím, že na tuto situaci nejvíce doplácejí mladí lidé, kteří si chtějí postavit rodinný domek. Zlobí se na mě, že chci za metr čtvereční 1000 korun, ale obec musí zaplatit kanalizaci, vodovod, plyn, elektriku...a draze zaplatit. Obci přitom zbude necelých 60 korun.

Na co jste naopak pyšný, že se v obci povedlo ?
Jsem pyšný na to, v jakém stavu jsem obec převzal a v jakém ji předám. Vybudovali jsme tady v první řadě novou komunikaci mezi oblekovickou křižovatkou a konickou. Kdyby nebylo mě a Nového Šaldorfu, tak by komunikace nebyla. Vykoupeny přitom pozemky byly už v roce 1947, dlouho se s tím nic nedělo, až v roce 1990 nám ministerstvo dopravy uvolnilo 17 milionu korun na obnovu staré komunikace. Tři roky jsem válčil s ministerstvem dopravy a navrhl jim, jak ušetřit peníze a vybudovat novou komunikaci místo opravy staré. Naštěstí se podařilo a nová komunikace bude sloužit několika generacím. Jsem hrdý na to, že jsme udělali všechny nové chodníky, že se podařilo zlikvidovat ty hnusné betonové sloupy, které stály uprostřed chodníků a hyzdily obec. Teď máme všechnu elektriku v Novém Šaldorfě v zemi. V Sedlešovicích se mi to zatím nepovedlo. Mé priority byly: řádné osvětlení a bezpečné, kvalitní chodníky. Od Sdružení vinařských obcí Daniž, ke kterému patříme, jsme dostali letos po dlouhé době dotaci 20 000 korun na opravu kapličky. Chtěli bychom ji slavnostně otevřít příští rok na Sv.Martina.

Znojemský týden, 49/2005, Aktuálně, (bap)
 



Ve Vašem sklepě hrály diabolské husle, nejlepší cimbálka na světě

Vinné sklípky v okolí Znojma někdy bývají dějištěm soukromých mejdanů známých osobností. Některé VIP si sklepy dokonce kupují. Veřejnost se ovšem většinou nic nedozví, novináři jakbysmet. Šedesátiny kytarového virtuosa Štěpána Raka však byly jiné kafe. Ve Vašem sklepě manželů Mikuláškových v Novém Šaldorfě, kde se oslava na sklonku léta konala, je mistr šesti strun jako doma. Nejenže se s majiteli přátelí, byl to on, kdo vymyslel originální název jejich podniku. Protože blízcí připravili Štěpánu Rakovi překvapení vskutku unikátní a protože světoznámý kytarista není žádný lakomec, slyšel vystoupení Diabolských huslí nejeden kolemjdoucí i narychlo pozvaný novinář. Ještě nikdy mě tolik nemrzelo, že noviny nemají zvukovou stopu.

Cikánská cimbálová muzika z Bratislavy skutečně čaruje, a to i s cimbálem, klarinetem a dalšími nástroji. Přenést ten zážitek na papír by se nepovedlo asi ani Nerudovi, faktem je, že mně, hudebnímu analfabetovi, běhal mráz po zádech, Štěpán Rak se rozplakal stejně jako jeho kamarád Alfréd Strejček, a muzikanti z místních cimbálovek se v polovině koncertu chytali za hlavu. Slabou náplastí bude, když vás odkážu na internet www.diabolskehusle.sk, kde si můžete pár ukázek poslechnout.

Jestli jste o Diabolských huslích doteď neslyšeli, bude to tím, že většinu roku koncertují v nejznámějších koncertních síních celého světa (v Praze například ve Smetanově síni). Tvrdí se o nich, že diář mají zaplněný na rok dopředu. Jak by taky ne, když si je zve jak Vatikán a Bílý dům, tak monacký kníže a ropní šejkové. Slovensko jejich koncertem slavilo vstup do EU. Repertoár tvoří kromě folkloru i klasické, operetní, muzikálové a džezové skladby ve vlastních aranžmá. Ve Šaldorfě zahráli od každého něco, a kdo měl to štěstí, a byl u toho, asi nezapomene. Došlo i na společnou interpretaci jazzového Spadaného listí s oslavencem. Když jsem se Štěpánem Rakem mluvil den po oslavě, pochlubil se nápadem, že by si s čertovskými umělci z Huslí chtěl zahrát i na společném cédéčku a že band Jána Berkyho Mrenici nebyl proti. Na neoriginální otázku, jak se mu dárek líbil, mi Štěpán Rak odpověděl: „To, co mi manažerka Linda připravila, to si nemůže dovolit nikdo. Dostat na narozeniny Karla Gotta nebo Lucii Bílou lze. Když je zaplatíte, tak je máte. U Diabolských huslí to takhle nefunguje. Ti přijdou jen tam, kam chtějí. A není to o penězích. Linda na tom určitě rok pracovala. Oni si skutečně vybírají, protože je to jednoznačně nejlepší cimbálka na světě. Ernest Šarközi je pan cimbalista - prostě zjev typu Paganiniho. Říkám to s plnou váhou těch slov a s vědomím svého kreditu hudebníka."

Znojemsko 42/2005, (-šuf-)



Nejlevnější Seaty jsou v Česku

Od pátku je v provozu nový autosalon Seat Libora Suchého v Novém Šaldorfě.

Nový Šaldorf - Sedlešovice: „Chceme zákazníkům nabídnout lepší prostředí, navýšit počet předváděných vozů této španělské značky a v neposlední řadě nabídnout i další služby - ruční myčku a rozšíření servisního střediska,“ uvedl majitel nového autosalonu Libor Suchý.

Firma bude poskytovat další služby, aby nemusela využívat stávající subdodavatele a vše bylo pod jednou střechou. Minulé prostory prodejny skutečně nedostačovaly, protože zde nebylo možné předvést celou škálu vozů. Rozšířil se také počet přepážek pro odbavování zákazníků. Vybudováním nového centra je prodej rozšířen navíc o skútry značek CPI a YUKI.

Při otevření autosalonu byl také předveden nový Seat Leon, který je vyráběn v souladu s koncepcí svých dalších sourozenců. Na závěr ještě jedna novinka, kterou uvítají zájemci o koupi vozu této značky. „Importér nám v návaznosti na otevření nové prodejny snížil ceny vozů Seat Ibiza, Cordoba a Altea, takže do konce roku budou levnější než u jiných prodejců v Česku,“ konstatoval s úsměvem Suchý.

Znojemsko, 37/2005, (-eis-)



Soutěž skončila, obec vzkvétá

Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže Vesnice roku. Znojemsko bylo za deset let existence soutěže velice úspěšné. Vratěnín získal první místo v celostátním kole, Želetice byly nejlepší v rámci kraje Jihomoravského.

Znojemsko v současné době reprezentuje pouze Nový Šaldorf - Sedlešovice. „Chceme po deseti letech konečně vyhrát. Máme zájem držet krok s ostatními obcemi, protože si myslíme, že na to máme,“ uvedl starosta Bohumil Suchý.

„Dnes je za vítězství stanovena odměna milion korun, před dvěma roky jsme obdrželi pouze polovinu,“ uvedl starosta Želetic Miroslav Bazal. „Domnívám se, že přihlášené obce by měly být hodnoceny dalším možným způsobem, třeba v obratnosti získat přednostně dotace, které by použily na svůj rozvoj.“

Na druhé straně starosta Bazal připouští, že před dvěma roky šlo želetickým občanům o to, aby měli co nejhezčí vesnici. Vítězství bylo sice příjemné, ale nebylo tím nejdůležitějším. Po zapojení do soutěže se obec zmobilizovala, všichni chtěli mít svoje okolí co nejhezčí. Samozřejmostí byly upravené a bohatě kvetoucí zahrádky, ale také starost o veřejná prostranství a mnoho dalšího.

V tomto směru by se mohla učit většina podobných obcí. Přestože zlatou stuhu získali Želetičtí již před dvěma roky, hodnotitelská komise by měla z obce radost i dnes.

Lidé si uvědomili, jak je krásné mít skutečně udržované okolí a nedokážou si už dnes představit, že by jejich obec měla být neupravená. Potěšením pro obyvatele i příchozí je procházka po místním parku, který před několika roky připomínal spíše džungli. Dnes jsou křoviny vykácené, uprostřed parku vznikl malý rybníček, který napájí nově vybudovaný náhon a voda je do něj přes potok vedena malým dřevěným akvaduktem.

Podle starosty Miroslava Bazala je nejdůležitější podnítit zájem všech obyvatel. Jde jim osobním příkladem. Mnohem častěji je vidět v montérkách, jak pracuje na zvelebování obce, než ve své kanceláři, kde se musí zabývat úřednickou prací, které je stále víc a víc. Když projíždíte Želeticemi, je pěkné zde na chvíli zastavit a projít se kvetoucí obcí. Je to skutečné pohlazení na duši.

Znojemsko, 27/2005, (-eis-)



Lesáci se o větrolamy starají po svém

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Starosta Nového Šaldorfa-Sedlešovic Bohumil Suchý neskrývá rozhořčení: „Lesy ČR nám v katastru obce kácí větrolamy. První pás padl nedaleko letiště, čímž se krajina otevírá větrům.“ Jeho otec nedlouho po válce větrolamy zakládal. Tehdy odnesl vítr z takřka celého pole semeno cibule i s částí ornice. Stromy vyrostly a začaly bránit otevřenou krajinu před škodlivým působením větrů. Starosta se domnívá, že stačilo vykácet polovinu pásu stromů a zasadit nové. V době, kdy by již povyrostly, se mohla vyměnit druhá půlka větrolamu.

„Lesy ČR o svém záměru neinformovaly ani obec, ani Agrodružstvo,“ zlobí se Suchý. Podle něj se Lesy ČR jako vlastník o větrolamy nestarají. „Zajímá je jen těžba dřeva. Vůbec je neudržují, je nutné posouvat cesty vedoucí okolo nich, čímž se zmenšují plochy polí. Větší starost větrolamům věnuje obec. Loni v březnu jsme je vyčistili a vyvezli sedm kontejnerů odpadu. Větrolamy by měly být převedeny na obce a nepřipomínaly by prales,“ dodává Suchý. Antonín Urbánek, předseda Agrodružstva Nový Šaldorf, které zde hospodaří, nemá proti těžbě dřeva ve větrolamech výhrady: „Jsou staré, je zapotřebí je obnovit a lesům nemůžeme bránit v jejich podnikatelské činnosti.“ Na kácení větrolamů jsem se zeptal Jana Trávníčka z odboru životního prostředí: „Lesy České republiky nemají povinnost těžbu hlásit ani obci, ani zemědělcům. Lesy hospodaří podle lesního hospodářského plánu, a pokud podle něj postupují, je vše v pořádku.“ Plán platí od roku 1996.

Podle zákona musí být porosty do dvou let obnoveny. Holiny byly osázeny po těžbě takřka okamžitě. Ale ani s tím není starosta Suchý spokojen: „Měli zde vysázet trochu větší stromy, a ne takové malé sazeničky. Ty mohou plevele udusit.“

O vysvětlení jsem požádal i Petra Sklenáře ze znojemského pracoviště Lesů. „Větrolamy jsou lesy zvláštního určení, jejich úkolem je zabránit větrné erozi. Hospodařit na nich můžeme jen tam, kde patří státu. Pro nás jsou větrolamy prodělečné,“ konstatoval v úvodu. Dále vysvětlil, že nelze vykácet jen polovinu pásu. Staré stromy by byly velkou konkurencí sazenicím. Navíc se neodstraňují celé linie větrolamů, ale pouze části, aby byl zachován jejich účel. „Malé sazeničky stromů vysazujeme z ekonomických důvodů. Použití vzrostlejších stromů by obnovu prodražilo, zde nejde o parkovou výsadbu,“ pokračoval ve vysvětlování Sklenář. Brání se proti nařčení, že se Lesy ČR o větrolamy vůbec nestarají: “Před čtyřmi roky jsme je nechali vyčistit nákladem půl milionu korun. Větrolamy jako lesy zvláštního určení pomáhají zemědělcům a Lesy ČR, byť jsou jejich vlastníkem, nemají zákonnou povinnost je upravovat. Pokud si nechá vlastník sousedních pozemků větrolamy pro lepší využití polí ořezat, nemáme proti tomu námitky, ale musí být vydáno souhlasné stanovisko státní správy,“ vysvětluje legislativu Sklenář. Jako problematický krok vidí převod větrolamů na soukromé subjekty, kde je riziko jejich špatné správy. Osobně by se nebránil převodu na obce nebo zemědělce, kteří hospodaří na přilehlých pozemcích. „Lesy v žádném případě nebazírují na jejich vlastnictví,“ tvrdí Sklenář. S obnovou větrolamů budou Lesy České republiky pokračovat. Za necelou desítku let, až nově vysazené stromy povyrostou, budou káceny sousedící staré větrolamy. „Obnovu větrolamů jsme úplně stejně dělali před osmi lety u silnice ze Znojma na Pohořelice nedaleko odbočky na Hostěradice a s novou výsadbou nejsou žádné problémy,“ dodal na závěr Petr Sklenář.

Znojemsko, 23/2005, (-eis-)



Veteráni zkrášlili silnice regionu

Znojmo: Na pět desítek majitelů historických vozidel z celé republiky se sešlo na VI. veterán rallye, která proběhla minulou sobotu ve Znojmě a okolí. Veteráni se v plné kráse předvedli jak v samotném Znojmě, ale také v Jevišovicích, Jaroměřicích nad Rokytnou a v Havraníkách, kde proběhlo slavnostní zakončení oblíbené akce.

Na startu v Novém Šaldorfu byly k vidění vozy PRAGA Piccollo či TATRA 12 z roku 1928, celá řada Škodovek, ale také Trabant, Saab, Fiat či „Zet čtyřka“ z roku 1933 a dokonce jeden Velorex. Pořadatelé v čele s Liborem Suchým připravili také letos spoustu zajímavých úkolů, které posádky vozidel musely plnit. Jezdci museli například odhadnout hmotnost láhve naplněné matkami, uvést výšku kola svého vozu nebo poznat prototyp Škody 1000 MB.

Vítězem se nakonec stal Pavel Lamla z Petřvaldu se svým Austinem Healey z roku 1961 před Bohumilem Suchým nejml. s Fiatem 850 Sport, třetí se umístil Bedřich John z Fulneku s Tatrou T 57.

Znojemský týden, 23/2005, Aktuálně, (dal)



Bohumil Suchý: Prvního svého veterána jsem zdědil po otci

Nový Šaldorf: Po voze, zejména z třicátých let, touží jistě nejeden milovník starých veteránů. Mezi sběratele a tím i tak zachránce nostalgických vzpomínek patří na Znojemsku Bohumil Suchý, jinak starosta Nového Šaldorfa - Sedlešovic.

Kdy jste poprvé řídil starší vůz?
Můj táta už v roce 1936 koupil první Tatru 12 z roku 1928. Sloužila v naší rodině až do roku 1967. V té době už měla na tachometru třičtvrtěmilionu kilometrů. Otec v té době zatoužil po novějším voze a Tatra měla být odevzdána do starého železa. Já ji ovšem ubránil a zrenovoval.

Tatra 12 ale není váš jediný veterán?
Je mým prvním vozem ve sbírce. Postupem času jsem se začal o stará auta zajímat a sbírat je. Nyní jich mám kolem dvaceti.

Sběratelství veteránů je jistě finančně náročný koníček?
Já jsem vozy kupoval v uplynulých desetiletích a nejdražší z nich mě stál kolem patnácti tisíc korun. Mnohé z vozů jsem dostal zadarmo a za jeden jsem dokonce dostal i zaplaceno, za jeho odvoz. To bylo v jedné obci, kde na zahradě už desetiletí stála stará tatrovka.

Jaké poklady ukrýváte ve své sbírce?
Jedním z nejvíce obdivovaných vozů je Tatra Normandie z roku 1930. Tu jsem sháněl patnáct let a nakonec ji koupil na Slovensku. Nejdražší je mi Tatra 12 z roku 1928, kterou jsem zdědil po otci. A pak ještě Tatra 57 z roku 1933, tu jsem dostal k padesátým narozeninám. Nejcenějším vozem je Tatra 87, je to ten model, kterým Zikmund a Hanzelka objeli celý svět.

Jak tyto vozy renovujete?
Náhradní díly sám nevyrábím. Jezdím po burzách a tam ještě dodnes lze některé z dílů sehnat. Jinak se synem, který tomuto koníčku také propadl, díly renovujeme.

Vaše auta ale nejsou jen na koukání. Kam s nimi cestujete?
Už v roce 1973 jsem spoluzakládal Klub veteránů, se kterým jsem se rozjel do celého světa. Nejdál jsem byl s jedním ze svých vozů v Anglii, kde jsem najezdil na rally 1700 mil. Rád vzpomínám i na Holandsko, Rakousko, Německo, Švýcarsko.

A co v Česku?
Pro nás je každá možnost se někde prezentovat malým svátkem. V nejbližších týdnech se všichni zájemci o staré vozy budou moci s námi setkat na akci ke vstupu do Evropské unie, kde takzvanou nejdelší snídani ozvláštníme srazem veteránů, kdy již nyní mám přislíbenu účast nejméně tří desítek majitelů těchto vozů.

 

VYTIŠTĚNO Z MOJENOVINY.CZ, http://www.rovnost.cz/rovnost/zpravodajstvi_wb/Wb20050228000051.html, Rovnost - jihomoravský den - 28.2.2005, Anna Černá



Veteráni zaplní silnice, sejdou se moravští a rakouští řidiči

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Tradicí se pomalu a jistě stává setkání milovníků veteránů v Novém Šaldorfě - Sedlešovicích. Společná jízda po silnicích znojemského regionu by podle organizátorů měla být nejen hezkou akcí pro oko, ale měla by i veřejnosti potvrdit prohlubující se přátelství mezi Moravany a Rakušany, které spojuje společný koníček. "Letos by se veteránské rallye podle odhadů mělo zúčastnit až padesát vozů, z nichž významnou část budou tvořit i posádky ze sousedního Rakouska," řekl jeden z hlavních organizátorů akce Libor Suchý.
Jak doplnil, akce se stává už tradicí a letos se uskuteční pošesté. " Mezi automobily, které vyjedou na více než stokilometrovou trať, nebudou chybět tatrovky z roku 1936, své diváky jistě okouzlí i aerovky," vypočítal Suchý.

 

VYTIŠTĚNO Z MOJENOVINY.CZ, http://www.rovnost.cz/rovnost/zpravodajstvi_wb/QU20050514000031.html, Rovnost - Brněnský deník, 14.5.2005, krátce, ( ac)

 



Texasan Klecka vozí krajany na Znojemsko

Nový Šaldorf- Sedlešovice: Stovky Američanů z Texasu nacházejí v posledních letech cestu zpátky do míst, odkud většinou pocházeli jejich rodiče a prarodiče. Mnozí z nich znají Českou republiku jen z vyprávění a při několikadenních návštěvách se chtějí na vlastní oči přesvědčit o skutečnosti. Proč vlastně jezdí, mnohdy i ve vysokém věku, právě na Znojemsko? O tom jsme hovořili s jedním z organizátorů těchto poznávacích zájezdů, šestaosmdesátiletým Texasanem Rudy Kleckou.

- Kde jsou vaše kořeny?
Mí rodiče se do Ameriky, přesněji do Texasu, přistěhovali už na konci devatenáctého století. Tehdy se dělaly přímo " nábory" mezi zdejšími obyvateli, aby jeli do Texasu hospodařit. Můj otec byl tehdy dvanáctiletý kluk. Na začátku kromě dluhů neměli nic a všude bylo jen moře práce. Podobně na tom byli i rodiče mé budoucí ženy. Já i ona jsme se už v Americe narodili.

- Stále mluvíte celkem dobře česky. Hovoříte tak spolu i mezi krajany?
U nás doma se hovořilo česky, anglicky i španělsky. I dnes, když se sejdeme, komunikujeme mezi sebou hlavně v češtině a ty cesty na Moravu jsou organizovány také proto, abychom si češtinu vylepšili a nezapomínali ji.

- Už více než třicet let jezdíte zpátky do vlasti. Jaký bývá mimo jiné cíl vašich návštěv?
Mnozí z účastníků našich zájezdů hledají příbuzné, kteří tady zůstali. Pomáhají nám i zdejší lidé, kteří hledají informace v různých archivech.

- Co se vám a vašim krajanům nejvíce líbí na Znojemsku?
Lidé. Víte, oni nás vždycky přivítají chlebem se solí a mají pro nás připraveny místní speciality, které chutnají i těm mladším. Moc nám chutná i zdejší víno a pivo.

- Jedním z cílů vašich cest je však i pomoc českým lékařům.
Ano. Zdravotní péče v Texasu je na světové úrovni, a tak se společně s přáteli a naší nadací, kterou jsme v uplynulých letech založili, snažíme i o to, aby se s ní seznámilo co nejvíce lékařů z Česka. Dosud bylo s naší pomocí na stáži v Texasu více než sto českých mladých lékařů. Většina z nich bydlela u mě a musím také potvrdit, že většina z nich si vedla velmi dobře.

 

VYTIŠTĚNO Z MOJENOVINY.CZ, http://www.rovnost.cz/rovnost/zpravodajstvi_wb/QU20050517000025.html, Rovnost - Brněnský deník - 17.5.2005

 



Víno, vínko, vínečko. A jaké dobré…

Nový Šaldorf: Dvanáctá soutěžní přehlídka vín v kulturním domě Obecního úřadu Nový Šaldorf nemohla co do počtu vzorků konkurovat Šatovu, který se konal ve stejnou dobu, o kvalitní a výtečná vína však na rozdíl od Šatova nebyla nouze ani odpoledne. Díky menší účasti totiž mohli návštěvníci okoštovat šampiona soutěže - Sauvignon vinaře Petra Svobody ze Znojma i dlouho po obědě, což se v Šatově nestává.
V mezinárodní konkurenci nejlépe obstály vzorky Ryzlink vlašský domácího Jana Pavlíka, Veltlínské zelené z Vinařství rodiny Špalkovy, Neuburské od Jaroslava Hudečka z Konic a další skvělá vína. Vinařství rodiny Špalkovy bylo oceněno hned čtyřikrát a samotný vinař František Špalek byl ochoten komukoli z přítomných vysvětlit jakýkoli dotaz k výrobě vína. Přítomní jistě ocenili kulturu podávání vína do sklenic na stopce, jakož i celkovou atmosféru koštu.

Znojemský týden, 13/2005, (dal)



Na Dyji se připravuje vyhlídková lodní doprava

Nový Šaldorf - Sedlešovice: Ačkoliv do zahájení letošních hlavních prázdnin schází ještě více než čtvrt roku, přípravy na spuštění zkušebního provozu vyhlídkové lodní dopravy na řece Dyji jsou v plném proudu. "Plánujeme, že v turistické sezoně budou moci návštěvníci i občané města absolvovat vyhlídkovou plavbu po řece Dyji," říká jeden ze dvou otců chystaného projektu Jan Pátý. Společně se svým bratrem Petrem uvažují o tom, že by Dyji brázdily dvě vyhlídkové lodě pro dvanáct lidí.
"Vyhlídkové plavby po Dyji by byly zatím nepravidelné a počet jízd během dne by určoval zájem lidí. Jistá je v tuto chvíli jenom trasa, a to od stavidel mlýnského náhonu ve Starém Šaldorfu po zelenou lávku nedaleko znojemské přehrady," popisuje trasu druhý otec projektu, Petr Pátý. Chystané obnovení vyhlídkových jízd lodní dopravy po řece Dyji zahrnulo do svého rozvojového plánu pro oživení turistiky a cestovního ruchu nejenom město Znojmo, ale nápad byl kladně přijat také ve vedení obce Sedlešovice - Nový Šaldorf. "Údolí řeky Dyje je kouzelné a tento projekt by byl obohacením života a volného času jak pro místní, tak pro všechny návštěvníky Znojemska," přiznává také starosta obce Nový Šaldorf - Sedlešovice, Bohumil Suchý. Sedlešovické zastupitelstvo má ke vstřícnému kroku jistě své důvody, neboť přístaviště by i se zázemím mělo vyrůst právě na jejich pozemcích, konkrétně v lokalitě Pod sedlešovickým mostem. "Dnes je tady jen nevzhledná louka a přitom kdysi dávno právě zde přívoz stával. Nebylo by tedy na škodu přístaviště ve stejném místě znovu obnovit," vzpomíná závěrem starosta Bohumil Suchý.

Rovnost - jihomoravský den - 8.3.2005, Daniel Rubeš



Na území Znojma lze najít desítky starověkých objektů

Znojmo: Nedávná přednáška Mgr. Zdeňka Čižmáře ze znojemského pracoviště Ústavu archeologické a památkové péče a PhDr. Rudolfa Procházky z brněnské neziskové organizace Archaia přilákala do znojemského Domu umění nemálo Znojmáků. V úvodu přednášející hovořili o loňských archeologických výzkumech na katastru Vémyslic, v Miroslavi a v Novém Šaldorfě.
Na promítaných snímcích rovněž ukázali základy objektů únětické kultury (1900 až 1700 př. n. l.) objevených při stavbě rodinného domku na Kuchařovické ul. ve Znojmě. Tam byla též nalezena kostra asi třicetileté ženy, pohřbené do dřevěné dlabané rakve.
Poté se oba odborníci zaměřili na počátky a vývoj raně středověkého Znojma, konkrétně na vykopávky v okolí radnice, v domech na Václavském i Horním náměstí a také na Klácelově ulici. Například v Althanském paláci našli doklady osídlení ze starší doby bronzové. Desítky dalších zahloubených objektů z téže doby lze dokladovat na trojúhelníku mezi hradem, Horním náměstím a ulicí U Branky.

„Na přelomu 12. a 13. století existovaly na Radniční ulici v místech dnešních veřejných záchodků masné krámy,“ konstatoval Z. Čižmář, který ve Znojmě působí od roku 2000. Jak upozornil R. Procházka, původní architektura byla ze dřeva a hlíny a teprve od pozdního středověku se datují kamenné stavby. „V polovině 12. století zatlačilo Znojmo politicky Brno,“ poznamenal R. Procházka a upozornil, že již před rokem 1226 zde působili řemeslníci z německy mluvících oblastí, konkrétně z Podunají. Po založení města ovšem přišli další.

Na besedě se rovněž hovořilo o chystané změně podoby Horního a Václavského náměstí. „Při předlažbě obou náměstí lze očekávat hodně nálezů,“ prohlásil Z. Čižmář.

Znojemsko, 10/2005, (-mem-)



Drobní vinaři chtějí prodávat

 


Nový Šaldorf - Sedlešovice: Drobným vinařům na Znojemsku vadí doslovné uplatnění nového zákona o vinohradnictví a vinařství a zákona o spotřebních daních, které vede podle nich k likvidaci jejich "malovinaření". Jedním z možných řešení je i provozování výčepu vína pod víchou. "Vinařský zákon a kontroly celníků mnohé z drobných vinařů vystrašily a místo, aby se sklepy turistům více otevíraly, cítíme naopak, že se zavírají," řekl Bohumil Suchý, starosta Nového Šaldorfa - Sedlešovic, obce, na jejímž území je jedna z největších koncetrací sklepů v oblasti. Jak doplnil, ze 198 vinařů sídlících na území jejich obce mívá pro potřeby turistů otevřeno jen tak desítka sklepů a po schválení zákona je jich ještě méně.

Podle dosavadních ohlasů, kterých zatím není mnoho, poslední nařízení vlády vinařské agroturistice spíše škodí. "Za několik dní chystáme valnou hromadu šaldorfských vinařů a už dnes vím, že se pod takové body, jako je umožnit svobodný prodej hroznů z vinic o rozloze do 0,5 ha bez administrativních hlášení, za změnu hranice výroby vín bez registrace do dvou tisíc litrů pro jednoho vinaře a zprůhlednění legislativy, podepíše valná část účastníků," přidal Suchý. Jak doplnil, on sám bude opět iniciovat návrh, který už připravil loni a o který doposud nikdo neprojevil zájem. Po vzoru vinařů ze sousedních zemí by se mohl už od příští sezóny v mnoha sklepích provozovat "Výčep vína pod viechou". "Zatím jen v návrhu je výčep, který by zkulturnil a na vyšší úroveň prosadil prodej a propagaci vín. ,Výčep po viechou` by jednak mohl fungovat pod zvláštním živnostenským listem, svazek obcí by mohl pomoci částkou padesát až sto tisíc na vybavení sklepa a pomohl by s větší propagací malých vinařů," prozradil část ze svého nápadu starosta. Prodej vín drobnými vinaři by podle některých větších producentů neovlivnil jejich tržby.
"Tento problém není o množství vína ve sklepích jednotlivých vinařů, ale podle mého jde o systém, který není zcela dokonale vyřešen. Nezaregistrovaní malí vinaři nemohou vystavovat, ztratí se tím to, co je moravskou specialitou. Nás střední a velké vinaře tato činnost nijak neomezuje a já problém z naší strany necítím," dodal Jiří Hort, jeden z významných středních vinařů na Znojemsku.

Rovnost - jihomoravský den - 27.11.2004, Anna Černá


 

 

Mrzlo, až praštělo. Ledové víno bude!  


Mráz stlačil minulé úterý rtuť teploměrů na jedenáct stupňů pod nulou. Na tento den čekali vinaři od počátku prosince, ale zima si dávala neustále na čas. Pokud by mrazy neuhodily, kvalitní hrozny pro ledové víno mohly být znehodnoceny. Pro ledové víno se může sbírat při teplotách -6°C a nižších, jako nejvhodnější vinaři vidí -10°C. Teplota musí být zachována po celou dobu sběru a také při lisování.

V pět hodin ráno, kdy do východu slunce zbývaly ještě tři hodiny, vyrazila do vinohradu Waldberg patřícímu Agrodružstvu Vrbovec skupina velmi teple oblečených sběračů. Vinici osvětloval měsíc, když do kbelíků dopadly první zmrzlé hrozny. Mráz štípal a nepříjemně zalézal za nehty. Chladno pomáhal zahnat svařák. Hrozny pro ledové víno se obvykle sklízejí počátkem prosince, tentokrát měli vinohradníci strach, aby nemuseli jít sbírat o Vánocích. „Na mráz jsme čekali od počátku prosince a teprve v úterý, kdy je den nejkratší a noc nejdelší, jsme mohli vyrazit sklízet. Hrozny odrůdy Veltlínské zelené jsme nechali až do dneška na ploše 1,3 hektaru,“ konstatoval vedoucí vinic Agrodružstva Vrbovec Karel Blahůšek. Po sedmé hodině začala obloha na východě blednout a práce šla hned lépe od ruky. Když se nad obzor vyhoupl rudý kotouč, bylo sklizeno.

Celkem Vrbovečtí posbírali 3 500 kilogramů zmrzlých hroznů, které byly převezeny do sklepního hospodářství Vinařství Waldberg, kde byly okamžitě lisovány. Všichni netrpělivě čekali na sladkou šťávu, která díky své hustotě jen neochotně vytékala z lisu. V příznivých letech může být cukernatost i přes 40° normalizovaného moštoměru, tentokrát dosáhla 32,5°. „Hrozny byly až do současné doby ve velmi dobrém zdravotním stavu. Pokud by byly ještě vyzrálejší, jako třeba v loňském roce, měli bychom cukernatost aspoň o 5° vyšší,“ lituje sklepmistr Pavel Filipovszki. Jako u každého přívlastkového vína musí vinaři zajistit přítomnost inspektora, který vyplní a podepíše protokol. „Ledové víno bude expedováno v 0,2 litrových lahvích. Pro jeho výrobu jsme zvolili odrůdu Veltlínské zelené, protože i ve sladkosti a medových tónech si zachovává svůj odrůdový charakter, typickou kořenitost vrboveckého veltlínu. Delikatesa, kterou letos vyrábíme poprvé, bude k dispozici v létě v příštího roku,“ dodal na závěr Filipovszki.

Poprvé budou vyrábět ledové víno také Vinné sklepy Lechovice, a to z odrůdy Svatovavřinecké. „Červené ledové víno vyrábí málokdo, Svatovavřinecké z vinice Nad Kolářovým sklepem má skvělé aroma a navíc se tato poloha dobře hlídá,“ zdůvodnil volbu ředitel Vinných sklepů Lechovice Ivan Kalaš. Vinici je třeba uchránit před dvounohými i okřídlenými zloději. Z hektarové plochy sklidili 4600 kilogramů hroznů, které měly před zmrznutím cukernatost 22°. „Chuť v této pokročilé době byla vzhledem k vysokému stupni zralosti a již částečnému seschnutí podobná švestkovým povidlům,“ uvedl vedoucí provozu vinic Roman Staněk. Lechovičtí vinaři vylisovali celkem 1510 litrů moštu s cukernatostí 32° a předpokládají výrobu asi 1000 litrů ledového vína. Tento mok nebude mít tmavě červenou barvu, protože mošt nemůže kvasit se slupkami, ale růžovou. S prodejem se počítá nejdříve v květnu.

Kuchařovická meteorologická stanice naměřila -8° C, v Novém Šaldorfě bylo ještě méně. Silný mráz ale nebyl na Znojemsku všude. „Hrozny nám nezmrzly, a tak musíme na sklizeň ještě počkat,“ uvedl Petr Ilgner z Vinařství rodiny Špalkovy.

Znojemsko, 27.12.2004, (-mem-)


 

Ročník 2004? Zajímavé víno  


Na Štěpána není pána. Tak praví stará lidová tradice, podle které si muži na Štěpána hledali u hospodářů službu a obcházeli přitom vinné sklepy, kde koštovali čerstvé mladé víno. Ochutnávky nechyběly ani letos. Většina vinařů má už totiž víno vyrobeno. A jaký je ten letošní ročník? Obecně se dá říct: co do kvality je nadprůměrný a co do kvantity průměrný.

"Cukernatost hroznů sice nedosáhla takových hodnot jako loni a víno je proto méně alkoholické, ale letošní ročník je zajímavý obsahem aromatických látek. Má totiž přiměřený obsah kyselin, což umožňuje také delší dobu skladování," hodnotí předseda Svazu vinařů České republiky Jiří Sedlo.

Za vyváženější označuje letošní ročník Marek Prokeš z firmy Vinium Velké Pavlovice, která patří k největším producentům vína ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Tady mají
díky půdě bohaté na hořčík vynikající podmínky pro odrůdy modrých hroznů, především modrý portugal a frankovka.

"Vyvážený obsah kyselin a cukrů dává předpoklad, že i za rok se budou tato vína pít v dobré kondici, svěží a harmonická," říká Prokeš. Podle něho se vinařům vyplatilo, že nepodlehli panice, když se letos opozdila vegetace kvůli proměnlivému počasí, a nechali víno dozrát až do listopadu. Rozhodující měsíce - září a říjen - byly totiž nakonec slunečné bez velkých srážek, takže hrozny nenapadly ani choroby.

 

 

 

Slovácko: voní po ovoci
Mladým svěžím vínem s výrazným ovocným aroma si mohou při štědrovečerní večeři přiťuknout i na Slovácku. "Už dlouho jsme neměli tak aromatický sauvignon, ale i tramín a chardonay," říká vinař a odborník z Milotic u Kyjova Ladislav Macek.

Krásné buketní látky, které připomínají ovocné chutě, se podle něho objevují také u červených vín, zejména frankovky.


Harmonická jsou vína i na Znojemsku a Mikulovsku
Ryzlink vlašský nedosahoval letos podle vinařů takové cukernatosti jako jiné odrůdy z mikulovské podoblasti, které se jeví co do kvality velmi perspektivně. Proto se podle ředitele Vinných sklepů Valtice Marka Šťastného letošní úroda ryzlinku z Pálavy zařadí zřejmě spíše do jakostních vín. I toto víno však bude mít podle prvních výsledků krásné aroma a vyvážený obsah kyselin, což bude dostačující při jeho časté úpravě na sekty.

Znojemskou podoblast charakterizující veltlínské zelené bude podle Antonína Koníčka z Modrých sklepů Nový Šaldorf letos trochu tvrdšího rázu. "Hrozny, i když měly relativně vysokou cukernatost, měly i vyšší obsah kyselin. Bude jen záležet na každém sklepmistrovi a technologovi, jak se s těmito kyselinami vypořádá," nastínil. Úspěšné zvládnutí biologických procesů, které vytvářejí kyselost a dodávají vínu takzvanou hrubost, by mohlo z letošního veltlínu vytvořit chutné harmonické víno. "Bude však potřeba nechat jej déle nazrávat, aby se trochu zakulatilo díky kyselinám," popsal Koníček.

Ze začátku to vypadalo, že ledové víno letos nebude. Počasí však této specialitě nakonec přálo.


MF DNES ,  Jana Rybová, Vojtěch Smola, 29.12.2004 11:51 | top |


 

V Popicích a Konicích se buduje  


Popice, Konice: Nová kanalizace a voda do konce roku! Obyvatelé městských částí Znojma Konice a Popice se koncem roku dočkají toho, oč usilovali řadu let. Splaškové vody z obou vesnic budou odváděny do čistírny odpadních vod v Dobšicích a k dispozici bude nový vodovod.

Stavba splaškové kanalizace Znojmo - Konice - Popice byla zahájena v únoru 2003. Umožnila ji především dotace ze Státního fondu životního prostředí. Z celkových nákladů uhradí plných 80%. Investice měla podle původních propočtů přijít na 31 mil. korun. Po květnovém navýšení DPH se však částka zvýšila o více než milión, který se musí zaplatit z městské pokladny. Dotace činí 24,8 mil. Kč.

Kanalizace se buduje v délce téměř osmi kilometrů, přičemž každá vesnice bude mít vlastní čerpací stanici a v Novém Šaldorfě se napojuje na stávající řád.

Logicky se současně začal budovat také nový vodovod. Z městského rozpočtu se na něj uvolnilo 6,4 mil. Kč. Komunikace se upraví do původního stavu, v některých uličkách se provádějí dokonce celoplošné úpravy. Veškeré práce mají být dokončeny do konce letošního roku.

Kanalizace se dočkají také další městské části. V rámci stavby Severozápadní větev se vybuduje v Mramoticích a Kasárnách, současně však i v Žerůtkách, Plenkovicích a Kravsku. V současné době již probíhá výběrové řízení na dodavatele stavby. Odkanalizovány pak budou již všechny městské části - ovšem až na Načeratice a Derflice. Pro ně nyní firma Aquatis zpracovává návrh řešení.

Znojemské listy, 9.9.2004


 

Znojmo - Nová vinotéka  


Znojmo: V poslední době se dočkali milovníci vín několika nových zajímavých vinoték.

Doposud většinou hrály prim především známé firemní vinotéky Znovínu na Horní České ve Znojmě a v Louckém klášteře (případně v Moravském sklípku v Šatově), Vinných sklepů Lechovice na Dolní České a přímo v bývalém zámeckém sklepu v Lechovicích, pochopitelně nabízející jen svá vína. Nově byla nedávno otevřena vinotéka Cechu vinařů v Novém Šaldorfu a Sedlešovicích a minulý týden ve sklepní uličce ve Vrbovci hned u silnice Znojmo - hraniční přechod Hatě (pár desítek metrů od šlechtitelské stanice Ampelos).

Ovšem dnešní povídání není ani o jedné z nich (o nich někdy příště), ale o vinotéce otevřené v červenci 2004 na okraji Znojma firmou Vínovín, která se zabývá prodejem vína.

Dostanete se k ní na výpadovce ze Znojma na Prahu (ulice Pražská, jak jinak) asi 200 metrů za čerpací stanicí ARAL, vpravo v zahrádkářské kolonii. Nemůžete ji nikdo přehlédnout, protože u silnice ve výšce několika metrů je obrovský poutač v podobě velké láhve s patřičnými informacemi. Parkoviště je prostorné pro řadu aut, i autobus se vejde.

Společně s kolegou Pavlem a manželkami vcházíme do tlumeným světlem nasvícené velké místnosti (dříve tu pamatujeme prodejnu koberců, nábytku a bůhví čeho ještě), která nás překvapila velmi příjemným, vkusně uspořádaným stylovým interiérem, bez oken, ale zato s překvapivě zajímavou a bohatou nabídkou vín místních vinařů z blízkého okolí Znojma. Nechybí tu zajímavá a kvalitní vína Znovínu či Vinných sklepů Lechovice, ale i vína z Vinařství Hort z Dobšic, rodiny Špalkových a z Modrých sklepů z Nového Šaldorfu a Vinařství Vaněk z Vrbovce.

Protože jsme ale předegustovaní špičkovými víny z ochutnávek sortimentu Vinných sklepů Lechovice a Znovínu (vždyť je už druhý, nádherně prosluněný den Znojemského vinobraní, ne?), ochutnáváme jen tak cvičně sudová vína, která nabízí mladý zkušený sympatický sklepník ve stylové zelené zástěře. Slušně vybarvený, drsnější Zweigeltrebe a jemný Modrý Portugal značně převyšují barvou, charakteristickou vůní i kvalitou Veltlín zelený a nevýrazný Rýnský ryzlink. Ne že by se nedaly pít, ale...

Nakonec cena 5,- Kč za dcl je na běžné pití víc nežli slušná. Vína pocházejí ze známé vinařské obce Vrbovec, kousek za Znojmem nedaleko hranic s Rakouskem. Na propagačních letáčcích jsem si všimnul jejich internetových stránek www.vinovin.cz a večer jsem se na ně podíval. U monitoru jsem už ale nic neochutnával - stačila perlivá Dobrá voda.

Musím konstatovat, že obsáhlá nabídka vín na internetu plně kopíruje ke spokojenosti návštěvníků a pochopitelně i naší, reálnou nabídku ve vinotéce. Cena vín se pohybuje v rozmezí cca 60 až 300,- Kč (767,- Kč likérové víno Šaler 1995 z produkce rodiny Špalkovy), s výjimkou nejdražšího Chardonnay výběru z bobulí z roku 2000 (0,5 l) z Vinařství Hort za 1517,- Kč. Z odrůd tu jsou zastoupené: Ryzlink rýnský v mnoha provedeních a ročnících, Ryzlink vlašský, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Sauvignon, Sylvánské zelené, Chardonnay, Aurelius, Pálava, Muškát moravský, Müller-Thurgau, Neuburské, Veltlínské zelené, Tramín červený, André, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Frankovka a z rosé Cabernet Sauvignon, Frankovka či Zweigeltrebe. Vína odrůdová jakostní, kabinety, výběry z hroznů, bobulí i slámová vína. Navíc je možné srovnávání jednotlivých odrůd se všemi výrobci, kteří tu svá vína prodávají v ročnících 2000 - 2003. V několika případech i pár let pod hranicí 2000. 

V prostorách vinotéky nejsou, až na dvě lavice a stůl u vchodu, žádná místa na sezení, takže se degustuje, pokud je návštěvníků víc, u barového pultu či vestoje po celé vinotéce, mezi sudy, koši s víny a regály bohatě naplněnými lahvemi a přehlednými informacemi i cenou. Asi za hodinu, co jsme vychutnávali atmosféru vinotéky a jejích červených vín, se tu zastavilo několik desítek aut. Všichni ale chtěli jen burčák, pohledem ani nezavadili o nabízené bohatství našich vín. Škoda. Ostatní snad budou opravdu milovníky vína. Burčák tu ale neprodávali. Určitě si návštěvník tu svoji láhev či tajného favorita ke své spokojenosti najde, jako jsme našli i my. Víme, kde stojí za to se opět zastavit a nakoupit. S Pavlem a s našimi ovíněnými polovičkami vřele doporučujeme.

Poslal(a) jarda - 29.09.2004, www.znojmocity.cz